Maloměřická teplárna v Brně je známá díky mírně zahnutému komínu. Teď se v...

Maloměřická teplárna v Brně je známá díky mírně zahnutému komínu. Teď se v tamní kotelně plánují velké změny za 1,5 miliardy korun, nový kotel místo plynu bude spalovat štěpku. | foto: MAFRA

Místo plynu bude Brno topit štěpkou, vyjde to levněji i ekologičtěji

  • 69
Maloměřickou teplárnu v Brně znají lidé hlavně díky 218 metrů vysokému komínu, jehož vrchní část je mírně šikmá. Teď se ale v tamní kotelně, která napájí teplem a horkou vodou domácnosti tisícovek Brňanů, plánují velké změny za 1,5 miliardy korun.

Vedení městské společnosti chystá totiž přestavbu této teplárny na ekologický provoz. Už teď na podzim by chtěli odstartovat první práce. 

Začnou odtud odvážet staré kotle, v nichž se ještě před deseti lety spaloval mazut a které by díky výjimce mohly být v provozu stejně už jen příští rok. Zmizí tak ještě dříve. Do dvou let je pak nahradí nový kotel, v němž se nebude spalovat plyn, ale štěpka.

Tu by měla dodávat jiná městská firma, a to Lesy města Brna. V teplárnách mají spočítané, že ročně, respektive v půl roku trvající topné sezoně, spálí 80 tisíc tun štěpky. „Lesy města Brna nevidí zásadní problém toto množství každoročně zajistit,“ řekl manažer projektu Jiří Šamánek.

Vždy půjde jen o odpadní dřevo, nikoli vzrostlé stromy, z nichž může mít firma starající se o městské lesy větší užitek a tím i příjmy. Neuvažují ani o tom, že by spalovali jakoukoli jinou biomasu. Zatímco u plynu však dnes stačí jen otočit kohoutkem a voda se může v kotelně ohřívat, u štěpky bude nutné tuny materiálu nejdřív dopravit do Maloměřic. 

„Zavázali jsme se, že štěpku nepovezeme po silnicích, ale využijeme železnici a koleje, které vedou do areálu,“ sdělil Petr Fajmon, generální ředitel Tepláren Brno. Vlečka, jež naposledy fungovala před pěti lety, kdy se odtud odvážely zbytky dříve využívaného mazutu jakožto paliva, teď tedy znovu ožije.

Kvůli tomu také hned vedle ní vyroste nová budova, kde se bude skladovat přivezená štěpka před tím, než se přesune do kotle. Každý pracovní den v topné sezoně přijede do areálu vlak s dvaceti vagony odpadního dřeva. „Vyložení jednoho zabere řádově několik minut,“ podotkl Šamánek s tím, že se místní obyvatelé rozhodně nemusí obávat zatížení nadměrným hlukem.

Popel využijí jako hnojivo

A jak sem dopraví štěpku, tak odtud odvezou i popel – po kolejích. Už řeší i odběratele, aby se popel dostal na místa, kde získá znovu využití, například jako hnojivo zpět do lesů. „Domlouváme se s odběrateli, kteří řeší rekultivace, dále se může používat také jako základ na opravách cest,“ podotkl Šamánek. 

Rozebrání starých kotlů by podle něj mělo zabrat asi čtyři měsíce. Všechna potřebná povolení Teplárny Brno mají, takže v podstatě už jen doufají, že co nejdříve vyberou dodavatelskou firmu a budou rychle pokračovat v dalších krocích, aby teplo z nového kotle na štěpku hřálo Brňany v topné sezoně od podzimu 2023 do jara 2024.

Když nevyjde dotace, snad pomůže úvěr

Na obří investici chtějí získat i nemalou dotaci, 700 milionů, zbývající částku pak doplatí ze svých úspor na účtech, případně si vezmou menší krátkodobý úvěr.

Pokud by dotace nevyšla, vedení zkusí hledat další cesty, jak projekt uskutečnit. Jinou alternativu nevidí, protože potřebuje maloměřický provoz zmodernizovat a především se vyvázat z velké závislosti na zemním plynu.

Dnes jsou totiž Teplárny Brno největším spotřebitelem zemního plynu v České republice, a tak se výkyvy jeho ceny na světovém trhu společně s růstem cen emisních povolenek promítají do hospodaření společnosti.

Teplárny tedy přechodem na štěpku nejdou touto cestou jen proto, že je ekologická. Sledují i ekonomickou stránku, zdražování zemního plynu a naopak možnost získání peněz ve formě zeleného bonusu.

I po náhradě části plynu za štěpku bude Teplárnám Brno stále sice nejspíš patřit první příčka ve spotřebě v České republice, podíl se ale podaří snížit z 80 procent k polovině. „Tento krok pomůže stabilizovat cenu tepla,“ prohlásil ředitel Fajmon. 

Nově se na výrobě tepla bude zemní plyn podílet z 55 procent, z 25 procent štěpka a zbývající pětina zůstane z odpadu, který spaluje sesterská městská společnost SAKO Brno.

Bioplyn a solární panely

Právě ta se teď v létě pustila do soutěže jiné obří zakázky, odhadem za 2,3 miliardy korun, na výstavbu nové spalovací linky, která zhruba o polovinu navýší kapacitu spalovny. Kromě této investice ve spolupráci s Brnem a soukromou svozovou společností Suez připravuje stavbu bioplynové stanice

Už zhruba rok se pracuje na studii proveditelnosti, nicméně v brzké době má být hotová a řekne, jestli se investice za zhruba čtvrt miliardy vyplatí a zda stavět menší, či větší zařízení. „Zatím to vypadá, že nakonec zbudujeme větší stanici,“ uvedl náměstek brněnské primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL).

V nové bioplynce se ze svezeného bioodpadu vyrobí plyny, které mají pohánět autobusy městské hromadné dopravy v Brně. Místo dnes využívaného stlačeného zemního plynu CNG využijí jeho alternativu v podobě biometanu. Pokud vše půjde podle předpokladů, mělo by být hotovo v roce 2023.

A k tomu se SAKO ještě chystá osadit městské budovy solárními panely a vytvořit tak na střechách velkou solární elektrárnu dohromady za 1,2 miliardy korun. V současnosti posuzují zhruba sedm desítek střech z plánovaných asi pěti stovek, zda jsou pro takovou instalaci vhodné. 

„Dvě až tři střechy chceme osadit už v tomto roce. V roce 2022 plánujeme uskutečnit dalších zhruba pět desítek instalací,“ vypočítal mluvčí společnosti SAKO Brno Michal Kačírek.