Zažila to řada lidí. Leží v některé z brněnských fakultních nemocnic, je jim špatně a na sobě mají jen pooperační košili – takzvaného anděla. Vtom se u lůžka zjeví lékař a s ním třeba dvacet studentů medicíny, kteří se přišli něco přiučit. V takové situaci byla i Iva Musilová z Hodonínska.
„Odstraňovali mi několik problematických a velkých znamínek na prsou a musela jsem se vysvléct, necítila jsem se před tolika lidmi zrovna příjemně,“ popisuje.
Stále více pacientů právě kvůli takovým situacím, ve kterých se necítí komfortně, odmítá podepsat souhlas s vyšetřením za účasti mediků. Ti přitom podle současných pravidel výuky musí pravidelnou praxi během semestru striktně absolvovat v některé ze dvou fakultních nemocnic.
Nově jich ovšem u lůžek pacientů nebude stát tolik. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity totiž přišla s novou myšlenkou. Studenty chce vedle fakultních posílat i do menších krajských nemocnic.
„Mediky jsme skutečně přetížení. Dělá nám to problémy. Pacienti nechtějí, aby jim u lůžka postával hlouček studentů. Změnou pravidel výuky se medici rozprostřou do všech nemocnic v kraji a lépe se budou cítit i pacienti,“ vysvětlil ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus, co může změna přinést.
Ve větším počtu se vytrácí individuální přístup
Za praxí do menších zařízení mohou nyní studenti jen výjimečně – o prázdninách a před promocí. Pokud se podaří vedení lékařské fakulty změnu prosadit, mohli by nově zůstat v krajské nemocnici velkou část semestru.
„Naše fakulta patří mezi dvě největší v republice. Stává se, že na jedné klinice fakultní nemocnice najednou stážuje několik kruhů studentů. Pak se logicky vytrácí individuální přístup, jak jej známe z některých zahraničních univerzit,“ potvrdil i děkan lékařské fakulty Martin Bareš.
Plánuje, že studentům vždy před semestrem předloží nabídku jednotlivých zdravotnických zařízení s tím, jaké obory a pracoviště tam mají. „Následně budeme v maximální možné míře respektovat jejich volbu,“ dodal Bareš.
Že současná podoba praxe v brněnských fakultních nemocnicích není ideální, potvrzují i samotní studenti.
„Na jedno oddělení se nahrne i dvacet mediků a je docela náročné si něco vyzkoušet. Občas na nás nikdo nemá čas a skončí to prezentací na počítači s tím, co si můžeme načíst sami doma,“ uvedla například studentka medicíny Klára Fabiánková. Novému modelu výuky fandí. Musí se ale doladit, jak se pro mediky zařídí dojíždění nebo případné ubytování.
Změně je nakloněná i medička Ludmila Dohnálková. Zároveň ale zmiňuje fakt, že ve fakultních nemocnicích přece jen mají centralizovanou péči a největší spektrum výkonů. „Proto se tam můžeme z tohoto pohledu nejvíce naučit. Na druhou stranu je studentů hodně a chce to nějak rozmělnit. Takže je to něco za něco,“ míní.
Ředitelé nemocnic využijí stáže jako marketing
Změnu podporuje i hejtmanství a ředitelé krajských nemocnic. „Myslím, že máme co nabídnout. Studenti si u nás mohou zkusit medicínu od základů. Ve fakultních nemocnicích se přece jen specializují spíše na náročnější zákroky. My můžeme studenty zapojit i do každodenních povinností lékaře, třeba mohou pomáhat s chorobopisy,“ nastínil ředitel hustopečské nemocnice Karel Doležal.
Od změny organizace výuky si fakulta i ředitelé nemocnic slibují i to, že budoucí lékaře bude motivovat, aby v příslušné nemocnici po absolvování studia zůstali. Právě malá zařízení totiž neustále bojují s nedostatkem personálu. Chybí zdravotní sestry i lékaři.
„Jedná se vlastně o jistou formu marketingu. Ředitelé chtějí nemocnice studentům více představit, aby si zajistili nové zaměstnance,“ nastínil Bareš. Kdy začne nový systém fungovat, záleží na tom, kdy se fakulta dohodne s krajem a nemocnicemi.
Hejtmanství zároveň připravuje stipendia pro budoucí zdravotní sestry, která chce začít vyplácet od začátku školního roku. Studenti si můžou přijít celkem na 45 tisíc korun, ale musí se zavázat, že několik let odslouží v krajské nemocnici.
