Místo věčného spočinutí čekala tělo mladé ženy úředně nařízená pitva, k níž policii přimělo svědectví nejmenovaného souseda či sousedů zesnulé. „Kněz tak pohřeb nedokončil,“ uvádí v knize Historie českého zločinu Bronislava Janečková.
Zároveň líčí, že tento kněz, kterému říkali páter Augustin, ihned poté urychleně odešel. A nejen ze hřbitova, ale z Brna vůbec. Od té chvíle nikdo z jeho věřících nevěděl, kam se velebníček ztratil.
„Pitva ukázala, že slečna Hanáková zemřela velice náhle, a to po požití zatím neznámé tekutiny a za zvlášť choulostivých okolností,“ pokračuje Janečková a dodává, že onen neznámý svědek uváděl mezi dalšími okolnostmi velmi často právě jméno pátera Augustina, civilním jménem Holečka.
Na její námitky o věčném zatracení, které je čeká, ji poučil, že se má v jiném kostele vyzpovídat bez podrobností, o jakého kněze šlo, a bude jí odpuštěno.
