Když se podíváte na letecký snímek Brna a jeho okolí, zjistíte zajímavou věc. Zástavba města severně od historického jádra je převážně kompaktní a obytná. S ní kontrastuje rozvolněná změť průmyslových areálů, skladů brownfieldů pohlcující původně venkovské lokality v jižní a jihovýchodní části města, tedy přibližně od historického jádra na jih a východ. Severní okraj Brna a jeho okolí je lesnatý, kopcovitý, naopak jih města je průmyslovo-zemědělský, rovinatý. Jižně od města je veden koridor dálnice D1. Co z tohoto obrazu vyplývá? Především to, že většina lidí bydlí v severní části města, ovšem výroba a průmyslové zóny jsou zejména na jihu města. Dále ne nevýznamná část obyvatelstva se v posledních 20 letech odstěhovala z města do přilehlých vesnic, zejména v atraktivním lesnatém severu, dnes ovšem i v jižním, jihovýchodním a jihozápadním předpolí města. Co z toho dále plyne? Výrazné severojižní proudy toku obyvatelstva jak ze samotného města, tak i lidí z blízkého okolí za prací na jih města. Vzhledem k tomu, že stále není dobudován velký městský okruh a v nějaké formě pak obchvat Brna, když k tomu přičteme, že dalších cca 160 tisíc lidí do Brna dojíždí za prací, nelze se pak divit jaká je situace ohledně kvality ovzduší. Dalším problémem je, že přes brněnskou aglomeraci prochází výrazná tranzitní doprava. S ohledem na to, že takto významné množství lidí do Brna zajíždí za prací coby cílová doprava, nelze za současného stavu dopravní infrastruktury oddělit tranzitní dopravu od cílové. Představa, že tranzit z brněnské aglomerace zcela vymístíme např. tak, že se postaví nějaká kapacitní silnice od D1 mezi Jihlavou a Znojmem ve stopě silnice I/38 či její výrazná modernizace, je sice fajn, ale to neřeší kapacitní zajištění cílové dopravy lidí za prací do/z Brna v rámci širší brněnské aglomerace.

Celý tento slepenec problémů navíc souvisí s modernizací brněnského železničního uzlu, jejímž cílem mělo být nejen nové hlavní nádraží ale také redukce změti kolejišť v jižní části města, jejich smysluplného vedení a v neposlední řadě také propojení železniční dopravy v ucelený a vzájemně provázaný systém sloužící jak pro dálkovou, tak i regionální dopravu coby součást IDS i MHD, to vše ve vazbě na budování park and ride.

Pokud by se modernizace železničního uzlu ubírala tímto výše nastíněným směrem, lze předpokládat, že mnohem větší množství lidí by ji využívalo, což by se odrazilo na určitém snížení podílu automobilové dopravy v brněnské aglomeraci. Ovšem ta bude i v budoucnu dominantní složkou. Tudíž je evidetní, že se musí urychleně začít realizovat modernizace a zkapacitnění silniční sítě, formou tangent, příp. i obchvatů obcí tam, kde to je realizovatelné.

Nicméně klasický obchvat Brna je nesmysl s ohledem na kopcovitou, lesnatou a vůbec hodnotnou krajinu severně od města.

Jedná z nejhorších lokalit je Slatina, kde se bezohledně vůči obyvatelům vystavěla obří průmyslová zóna a přitom nebyla splněna podmínka výstavby samostatného sjezdu do této zóny. Navíc se prům. zóna dále a dále rozšiřuje a mimo smog z kamionů a aut zaměstnanců zvýšila značně spíš extrémně hluková zátěž a například obyvatelé ulice Tuřanka, kde je nevyhovující vozovka musí celý den i celou noc poslouchat ohlušující randál od projizdejicich náklaďáku. A co pro zlepšení dělají zelení? Roky nic. Takže budu muset napsat žádost na KHS, aby změřila decibely protože to ničí prokazatelně zdraví.

V textu článku je jeden zásadní rozpor. Na úvod se píše ", brněnští odborníci s výsledkem nejsou spokojení." Ale nikde není uvedeno o které odborníky jde, co mají s programem problém. Dále se text totiž věnuje jen a pouze názorům levicových tzv. "občanských" aktivistů.

co treba konecne dostavet mestsky okruh??? Ale stavet rychle, to neni umění které by češi ovládali

Tak ono se není čemu divit. Dnes jsem v úseku stará osada - husovický tunel poskakoval autem asi 20 minut. A to jsem měl ještě kliku, že jsem najižděl z Bubeníčkové, protože druhým směrem to stálo snad až k AAA.

Zdravím lidi, jen bych rád dodal pár informací k článku. Předem chci říct, že je fajn, že se dělá plno věcí pro zlepšení ovzduší, ale... Kdyby autor článku psal seriózně, měl by navštívit ČIŽP (česká inspekce životního prostředí) a poptat se na oficiálních místech, jak je to s ovzduším v Brně a neposlouchat sluničkáře, neziskovky apod. Tito lidé=sluničkáři jsou jako my, používají auta, mobily, počítače, bydlí v domech, panelácích, píšou na papír, píšou propiskou, chodí v oblečení apod. a budou kázat o čistém ovzduší? Nikdo z nich si neuvědomuje, co všechno je zapotřebí na výrobu každého kousku našich životů. Ale klidně pojďme to tu všechno zavřít, ať můžeme dýchat čerstvý vzduch a jíst bobule nebo lovit srnky v oborách... Budeme bydlet na stromech nebo v jámách v zemi, jezdit maximálně na celodřevěném kole, zahradu si poryjeme dřevěným rýčem, protože železná násada je "škaredá" - výroba železa a její úprava emituje hromadu škodlivin... Pokud tu někdo mluví, že Brno dusí škodliviny a přitom tu mluví jen o jedné ulici, tak je ubožák. Když je hezké počasí, tak každý Brňan vidí modrou oblohu... Pokud chcete opravdu vidět smog a škodliviny, tak navštivte Košice (SK) a nebo před uzavřením vysokých pecí Ostravu... Ale všichni buďme sluníčkoví...