Někomu se nelíbí, že se zveřejňují články s podobnými katastrofickými vizemi. Já si nemyslím, že je to na škodu. Sleduju občas tendence se plácat po zádech, jací jsme pašáci a jak si dokážeme pomáhat v čase krize. Ale třeba to vykupování obchodů naznačilo, že to až tak úžasné nebude. V obchodě jsem třeba narazil na muže, který z košíku vybral rohlíky do posledního, ačkoliv za ním stála fronta a pochybuju, že jich on sám až tolik potřeboval.

Já si troufám odhadovat, že se svět bude mít tendenci vrátit do starých kolejí, protože vždy je snaha velmi rychle zapomínat.

Ale výhoda současné situace je v tom, že občané, rodiny, podniky i úřady byli donuceni vyzkoušet si fungování, kterému se dosud z lenosti nebo nebo nedostatku imaginace bránili - a zejména Češi jsou proslulí hledáním důvodů, proč něco nejde udělat. Takže teď bude záležet na každém, kdo chce věci měnit, jak aktivně bude využívat tuto vynucenou zkušenost, a bude pomocí ní argumentovat, že ty věci opravdu jdou.

A je to opravdu o široké spektrum věcí, od toho, že rodiny mohou mít pohromadě, že se dá pracovat a schůzovat na dálku, že úřady mohou komunikovat s občany pouze digitálně - a obecně že moderní technika je prospěšná - a samozřejmě i to, že je potřeba se na možné krizové události připravovat dopředu, např. zachováním strategické výroby lokálně nebo vypracováním krizových plánů na úrovni každého podniku, každé organizace (nemocnice, úřadu), a pak samozřejmě i koordinace na úrovni státu nebo soustátí (EU)

... a samozřejmě jsem zapomněl: že se dá na dálku učit a je možné rozvíjet metody e-learningu i pro nižší stupně škol.

Je rozumné psát a vydávat takovéto články zrovna teď? Jako podprahová zpráva "hele, moc se neradujte, ještě se taky může stát tohle a tohle". Vždycky, když na takovýto článek narazím, polila bych autora/y hodně studenou vodou. Co je smyslem tohoto rozhovoru? Máme se začít bát, co může ještě přijít? Panikařit? Rozhovor by měl smysl tak rok po zkončení pandemie, jako zpětná analýza. Teď je to tak trochu na pár facek .

Přesně tak, souhlas, viz můj příspěvek. Autor je ....

Katastrofické bláboly. Místo aby lidi povzbuzoval a podporoval to dobré v nich, zas mluví o "přírodě" a sobeckosti. I zvířata si pomáhají, natož lidé. Druhý Klaus. Odporné.

odporné - ano, stačí si přečíst mnohé příspěvky ve zdejších diskusích - ti lidé v nich zhusta nejen že nepomáhají a pomáhat nechtějí, ale často se zaštiťují předností pro "mladé a perspektivní" a přímo odepisují starší s tím, že by stejně brzy umřeli, proto jich není žádná škoda.... - takové "pěkné selekce";

takže ono to zlo v lidech tady je a žádné optimistické články tyhle lidi nezmění; naopak váš optimismus je bohužel poněkud mimo realitu, protože ti slušní budou těmi agresivními vždycky převálcováni;

To jsou tedy dneska názvy článků - jděte s tím do pr...emium

vždyť to tam je

"A je otázkou, zdali tuto stabilitu paradoxně nenarušuje právě globalizace, o níž se dlouho předpokládalo, že bude mít účinky spíše pozitivní. Jsme dnes všichni již tak propojení, že stačí, aby se jeden člověk na tržišti ve vzdálené Asii nakazil a spustí se lavina ohrožující celý svět."

To by stálo za hlubší úvahu. Protože co je z tohoto hlediska nebezpečné je globální masový pohyb lidí. Globálním pohybem informací, zboží, myšlenek, financí, umění atd. se žádná nákaza přenést nemůže. Proč tedy lidé pendlují světem sem a tam, když již máme technologie umožnující téměř ve všech oblastech spolupráci na dálku. Můžeme pořádat videokonference, počítačové a komunikační technologie jsou propojené, disponujeme technologiemi umožňující automatizovanou přepravu zboží, pokročilé audiovizuální technologie nám mohou zprostředkovat virtuální zážitek z dalekých zemí ve vysoké kvalitě. Proč tedy lidé stále courají světem sem a tam?

A ať se to někomu líbí nebo ne, největší vinu na tom nese letecká doprava. Pokud v dobách před masivním rozšířením letecké dopravy musel člověk cestovat někam daleko, musel pro to mít velice pádný důvod, protože ta cesta trvala dlouho. Dnes může být jeden den v Evropě, druhý den v Asii a třetí den třeba v Americe.

Sorry ale mym cilem neni sedet na gauci s helmou 24/7. Virtualni meetingy a cestovani je fajn, ale preci jen osobni zkusenost a setkani je neco jineho. A to nejsem nejakej staromilec, mam rad moderni technologie.

Podobnou knihu jsem četl,ale to byl výpadek rafinérií. Blackout je proti tomu hračka, bez elektriky se na čas obejdeme,ale bez pohonu nebude ani kamion do krámu. To potom bude šrumec.

Jak kde. Tady v tom moudrém Švédsku už v mnoha obchodech neberou hotovost. Holt spadnout z větší vejšky dělá větší bolí.