Jan Pavel II. má na sobě dlouhý plášť, čímž chtěl autor zdůraznit velebnost a důstojnost postavy. Navíc jsou jeho dlaně mírně otočené vzhůru, jako by přijímaly pro věřící požehnání.
„Sochu jsem koncipoval s ohledem na charakter papeže. Byl neobyčejně lidský a vřelý. Chtěl jsem se vyhnout jeho zobrazení v dramatických či patetických pozicích, které bývají obvyklé. Často i s papežskou berlí,“ vysvětlil Hanke už dříve (o výrobě sochy jsme psali zde).
Podoba papeže vychází z fotografií a filmů z jeho návštěvy na Svatém kopečku v roce 1995, kdy mu bylo pětasedmdesát let. Podle sochaře tak je sice shrbený, ale ještě to není stařec před smrtí. To je vidět i na jeho tváři, která každému kolemjdoucímu teď rozdává úsměvy, jako to dělal papež i za svého života.