V něm se počítá s tím, že se stavební parcely kompletně přemění na ornou půdu. Majitelé pozemků zuří a vyhrožují, že pokud to bude definitivní verze, tak zablokují připravovaný obchvat přilehlé brněnské Slatiny. Neuvolnili by totiž pozemky, na kterých má dopravní stavba vyrůst.
Slatina je přitom denně zahlcená desítkou tisíc aut. Kolony a drobné nehody jsou tam téměř na denním pořádku. „Obchvat má procházet přes naše pozemky. Na části už máme dohodnutou výstavbu,“ přibližuje Jiří Žák, jenž zastupuje téměř všechny majitele pozemků na pomezí Slatiny a Šlapanic a který je spolumajitelem jednoho z největších pozemků uprostřed dotčené lokality.
„Nabízeli jsme variantu, že pokud by nám zvětšili zastavitelné území, tak parcely na obchvat darujeme. Kraj by tak podle našeho odhadu na výkupech ušetřil 12 milionů korun. Teď jsme se ale dozvěděli, že Šlapanice, na jejichž katastrálním území se pozemky nachází, chtějí celé území přeměnit na ornou půdu. To by znamenalo, že se tam nesmí stavět. Pro nás je to naprosto nepřípustné, znehodnotili by nám naše pozemky,“ zlobí se Žák.
„Aktuálně projednáváme návrh nového územního plánu. Je pravda, že pozemky na rozmezí Šlapanic a Slatiny, které jsou určené k bydlení, náš zpracovatel navrhuje jako ornou půdu, tedy nezastavitelnou plochu. Souběžně s tím hledáme další způsoby, jak se s tímto územím vypořádat, což bude výsledkem projednání tohoto strategického dokumentu,“ uvedla šlapanická starostka Michaela Trněná (sdružení Čisté Šlapanice).
Pokud jsou majitelé pozemků rozzlobení, mají podle ní podat připomínky. „Sice jsme zatím ve fázi jednání s dotčenými orgány, ale to neznamená, že se nelze k připravovanému územnímu plánu vyjádřit. Co se týče nabídky na darování pozemků pod zvažovaným obchvatem, tak tu jsme skutečně dostali, ale podmínkou bylo, že umožníme zastavět plochu až k dálnici. Podle nás je výstavba bytů u takové dopravní stavby, jako je dálnice nebo obchvat, problematická,“ podotkla Trněná.
Byty už jsou prodané, firma by musela vracet peníze
Žák ale tvrdí, že na radnici poslali námitky, a dokonce navrhli, aby u dálnice zůstalo 180 metrů široké pásmo bez staveb. Nadšená z přístupu Šlapanic není ani developerská firma Student-living Development (SL Development), která zmiňované pozemky koupila a chce na nich postavit sedm třípodlažních bytovek s celkem asi 70 byty.
Drtivá většina z nich už je prodaná, ačkoliv se ještě nekoplo do země. Pokud by Šlapanice přeměnily celé území na ornou půdu, tak by peníze musela firma vrátit a z velké části by to zhatilo její významný projekt, který pojmenovala jako Zlatá pole. Mohla by dostavět jen 14 rodinných domů na katastru Slatiny.
„Máme všechna potřebná povolení, aby nám výstavbu schválil i stavební úřad ve Šlapanicích. Změna územního plánu by pro nás byla fatální. Byty bychom nemohli postavit. Majitelům pozemků jsme přitom už vyplatili na zálohách deset milionů. Zájemcům o byty bychom museli vrátit rezervační poplatky i se zhodnocením,“ upozornil jednatel SL Development Štefan Výrost.
Starostu Slatiny Jiřího Idese (ČSSD) informace o plánech Šlapanic zaskočila. Zdůraznil, že městská část obchvat nutně potřebuje, protože tudy projede denně kolem deseti tisíc aut. Ulevit má hlavně Bedřichově, Krejčího a Matlachově ulici i napojení přes Řípskou. Vést má po nové silnici zbudované v poli od mostu přes dálnici D1 ve Šlapanické ulici k Hviezdoslavově.
Se silnicí počítá územní plán Brna i kraje. „Vůbec jsem nevěděl, že existuje takový problém, který může ohrozit stavbu obchvatu. Pozemky v dotčené lokalitě jsou řešené nešťastně, protože jsou na katastrálním území Šlapanic, ačkoliv logicky spíše náleží Slatině. Té se i přímo týká výstavba bytového komplexu, protože Šlapanice jsou, dá se říci, za kopcem,“ poznamenal Ides.
O možných potížích neměl tušení ani náměstek hejtmana pro dopravu Roman Hanák (ČSSD). Kraj dokonce nově zpracoval memorandum, kde je rozděleno, o co se dotčené orgány v případě stavby obchvatu mají postarat. Kraj například o již zmiňovaný výkup pozemků.
