„World Miss University je již jednatřicátým rokem jedna z nejprestižnějších soutěží na světě. Zde je však výjimečné to, že všechny z nás musí být vysokoškolačky. Je to poprvé, co jsem se setkala na jednom místě s více než stovkou národností,“ svěřuje se studentka prvního ročníku Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a 1. vicemiss roku České republiky 2021, která se měřila se 124 kráskami z celého světa.
Kromě nácviku na velkolepou finálovou show dívky během třítýdenního soustředění podnikaly výlety po celém území Jižní Koreje a poznávaly kulturu této země. Nechyběla ani návštěva historického muzea, mrakodrapů v centru metropole, mezinárodního válečného hřbitova nebo třeba ochutnání zážitkového degustačního menu v luxusní restauraci.
„Jaká je Jižní Korea? Úžasné místo, spousta výborného jídla, vyhřívaná záchodová prkénka, zlatí lidé a dechberoucí kultura. Poprvé jsem si tady ale opravdu protrpěla jet lag a první dny nemohla vůbec fungovat,“ přiznává Horáková, že přesun přes půl světa nebyl bezproblémový.
Češka vyhrála soutěž krásy v Africe. Všichni si na mě chtěli sáhnout, říká |
V průběhu tří týdnů čekal dívky každý den nějaký úkol. Jednou z nejdůležitějších položek hodnocení bylo fórum, kde musely tři minuty hovořit o tématu, které si vylosovaly. Tři bloky se týkaly ekonomických, environmentálních a mírových témat. Horáková mluvila mimo jiné o zemědělství v Koreji nebo úloze mladé generace pomáhat.
Počítače dětem i dárcovství plazmy
Na finálovém večeru se sešlo 60 porotců a dívky soutěžily v šesti disciplínách – šaty, rozhovor, vědomostní test, řeč na pět minut, talent (v němž předvedla hru na klavír a kytaru) a národní kostým, v němž česká zástupkyně uplatnila i typický krojový doplněk z Velkých Pavlovic „kotúč“, tedy bohatě zdobenou pokrývku hlavy.
Právě předvedením tradičního velkopavlovického oděvu získala Horáková při napínavém vyhlašování cenný titul v jedné z kategorií Miss Best National Costume. Radost měla také z ocenění 6th Runner Up World Miss University, což znamenalo sedmé místo v hlavní soutěži. „Věřím, že korunka není tady to nejdůležitější. Všechny z nás mají něco, díky čemu by se mohly stát vítězkami,“ domnívá se mladá blondýnka.
Ta rozhodně nesází jen na vnější půvab. Podporuje celou řadu charitativních projektů, třeba „Počítače dětem“, který pomohl mimo jiné školám v tornádem zasažených obcích jižní Moravy. Je také ambasadorkou studentské organizace Mise naděje a podporuje třeba i dárcovství krevní plazmy.
„Svůj první odběr si pamatuji velice dobře, bylo to krátce po mých osmnáctých narozeninách. Přijela jsem do odběrového centra odpoledne po škole, během dne jsem ale nemyslela na dodržení potřebného režimu – především na to se dostatečně najíst a napít. Na odběr tedy nedošlo. Podruhé už jsem se připravila lépe – s bohatým jídelníčkem a dostatečným příjmem tekutin jsem měla odběr za čtyřicet minut za sebou a cítila jsem se výborně po fyzické i psychické stránce. Měla jsem skvělý pocit, že jsem začala pomáhat a mám šanci někomu třeba i změnit život. Od té doby jsem pravidelnou dárkyní,“ přibližuje dívka, která daruje plazmu v břeclavské pobočce Cara Plasma a zapojila i členy rodiny a kamarády.
Pomáhat je pro ni samozřejmost. „Často si vůbec neuvědomujeme, že i málo může pomoci. Já sama se nyní věnuji třem projektům, s nimiž se snažíme motivovat především studenty, aby udělali dobrý skutek, který se jim mnohonásobně vrátí v podobě úsměvu a skvělého pocitu. Snažím se spojovat se správnými lidmi, kteří vědí, co chtějí, a podílejí se na změně k lepšímu,“ říká.
