V minulosti Nejvyšší soud Zemanovi vyhověl a vrátil kauzu státnímu zástupci k došetření. Do případu se ale vložil Ústavní soud a napodruhé už Nejvyšší soud zprošťující verdikt potvrdil.
Pavel Kamas, Lukáš Novák a Stanislav Beer v kauze čelili obvinění ze schvalování genocidy. Obžaloba směřovala i proti nakladatelství Guidemedia etc, které knihu v roce 2012 vydalo.
Městský i Krajský soud v Brně všechny aktéry osvobodily. Obžalovaní uváděli, že genocidu neschvalují a vydáním projevů jen čtenářům předložili historické dokumenty.
Obžaloba knize vytýkala, že kromě autentických projevů obsahuje průvodní texty, které se dostatečně nedistancují od idejí nacionálního socialismu a Hitlerových slov a činů.
Nejvyšší soud původně vrátil kauzu Hitlerových projevů státnímu zastupitelství k došetření. Vyzval žalobce, aby shromáždil více důkazů. Všichni tři obžalovaní muži a nakladatelství Guidemedia etc ale uspěli s ústavními stížnostmi.
Podle ústavních soudců Nejvyšší soud chyboval, s některými argumenty v Zemanově dovolání se nevypořádal, v klíčových pasážích svého rozhodnutí se překvapivě zaměřil na posouzení procesních vad, nakonec pak rozhodl nad rámec argumentů obsažených v dovolání.
Nejvyšší soud proto musel Zemanovo dovolání projednat znovu. Tentokrát už podnět odmítl, na zprošťujícím verdiktu brněnských soudů se tak nic nezmění.
Pravomocemi nejvyššího státního zástupce v podobných situacích se v mezidobí zabýval také velký senát Nejvyššího soudu a sjednotil rozkolísané rozhodování běžných senátů.
„Nejvyšší státní zástupce může námitku extrémního rozporu mezi skutkovými zjištěními soudů nižších stupňů a provedenými důkazy v dovolání uplatnit pouze ve prospěch obviněného, a nikoli v jeho neprospěch,“ rozhodl velký senát. I proto nyní Nejvyšší soud musel dovolání Zemana odmítnout.
