Po slovním konfliktu, sporu o klíč a liturgické vybavení přijela na místo městská policie. Klíč nakrátko skončil v úschově na radnici, nyní jej už má vedení eparchie.
„Věřící samozřejmě chtějí do chrámu. Eparchie by s nimi měla komunikovat. Záleží na nich, jestli se dohodnou na novém duchovním správci,“ uvedl Vavro. Vedení eparchie, což je obdoba katolické diecéze, vytýká Vavrovi na svém webu „nekněžské, nekanonické a nemorální chování“ a uvalilo na něj zákaz kněžské činnosti.
Situace je však komplikovaná, z obou stran zaznívají pochybnosti o souladu některých kroků s církevní ústavou a výtky ohledně nedostatku komunikace. Konečné slovo bude mít podle Vavra nakonec až církevní soud nebo posvátný synod.
Sám zdůrazňuje, že se snaží jednat v souladu se svým svědomím a že pokud se v církvi děje něco špatného, nelze zůstávat lhostejný.
Podobná situace už dříve nastala v Brně, kde vedení eparchie zastupované vikárním biskupem Izaiášem převzalo chrám svatého Václava a odvolalo dlouholetého duchovního správce Jozefa Fejsaka. Většina věřících však nakonec spolu s Fejsakem odešla a nyní se účastní jím vedených liturgií v „azylu“ v husitském chrámu na Karáskově náměstí v Židenicích.
Vedení eparchie označuje Fejsaka za schismatika, tedy rozkolníka či odštěpence, a do chrámu svatého Václava vyslalo nového kněze Rafaela Moravského.
Brněnská církevní obec kolem Fejsaka stojí podle vyjádření na svém webu v hodonínské záležitosti na straně Vavra. Nedělní události v Hodoníně věřící z Brna označili za útok vikárního biskupa a jeho „pochopů“ a hrubé násilí, motivované snahou zmocnit se kaple svatého Metoděje. Naopak podle vedení eparchie se Vavro pokusil „unést chrám“ z kanonické správy olomoucko-brněnské eparchie.
Formální hlavou eparchie je šestadevadesátiletý arcibiskup Simeon. Vzhledem k věku a zdraví arcibiskupa však faktickou správu na Moravě vykonává vikář Izaiáš, jinak též biskup šumperský.