Fuchs zemřel v sobotu ve věku 40 let v kruhu svých přátel a rodiny na rakovinu jater.
„Jsme moc rádi, že jsme naplnili jedno z posledních přání Filipa a provázeli ho při jeho odchodu podle romské tradice ‚vartování‘, a je nám ctí, že jsme s ním mohli být i v posledních okamžicích, které byly pro všechny přítomné tak silné, plné úcty a respektu k osobnosti a skutkům, jež za ním stojí a zůstanou,“ popsala poslední okamžiky svého kolegy zástupkyně ředitele střediska Drom Simona Wachsbergerová.
Pilíř, o který se šlo opřít
Ke vzpomínkám plným bolesti nad odchodem nenahraditelného kolegy se přidává i Milan Štefanec z Nesehnutých. „Jeho život je neodmyslitelně spojen s brněnskou aktivistickou scénou, kdy byl Filip na počátku 90. let aktivní v anarchistické iniciativě Brněnská vrtule, působil v brněnské skupině Hnutí Duha a sdružení Action for Animals,“ vypočítává Štefanec a vzpomíná, jak se Fuchs v roce 1997 stal při blokádě jaderné elektrárny Temelín i v hráčském doupěti Dno Pytle jedním ze zakladatelů sdružení Nesehnutí. Ačkoliv jako skvělý právník mohl Fuchs vydělávat velké peníze, stal se naopak tím, kdo v Dromu pomáhal lidem, kteří se ocitli v nelehkých životních situacích.
„Byť jsme si přátelsky a ke prospěchu kvality konkurovali v práci, měl Filip můj velký respekt,“ přidává se také ředitelka IQ Roma servisu Katarína Klamková. „Zejména v naší práci je některé lidi velmi těžké nahradit, právě kvůli síle a hloubce osobnosti, takže Filip nám bude chybět nejen jako kolega, právník a vedoucí terénní sociální práce Dromu, ale jako vytrvalý a neochvějný pilíř, o který se šlo dlouhá léta opřít,“ dodává.
A náměstek brněnského primátora Martin Ander, který už velmi nemocného Filipa Fuchse oddával s jeho dlouholetou partnerkou a matkou tří společných dcer, potvrzuje, že Fuchs pomohl domoci se spravedlnosti stovkám lidí. „Je obrovskou ztrátou, že takoví lidé odcházejí tak mladí,“ dodává Ander.
Ladislav Oliva (publicista)Odešel ten, co oral hluboko... Budoucnost je mrtvá. Filip Fuchs, jedna z tuzemsky naprosto nejvýznamnějších osobností ortodoxně undergroundového hardcore punku, ve věku 40 let podlehl rakovině jater. Phil Hell, jak se také nazýval, dokázal být silně ironický a jízlivý, pro jeho radikálnost občas nebylo snadné s ním komunikovat, ale vždy bylo třeba jej respektovat. Stal se obrovskou autoritou na scéně, kde se na autority nehraje. Spektrum jeho aktivit ohromovalo. Není snadné určit, kterou z mnoha jeho zásluh zmínit jako první, ale zřejmě to vůbec nejzásadnější, co po sobě zanechal, představuje fanzin Hluboká orba. Její první číslo vydal již v roce 1993, o dekádu později ji pozvedl do velkého formátu a nakonec vyšlo celkem 30 čísel, to poslední předloni... Pod názvem Hluboká orba provozoval také neméně undergroundový label, z jímž vydaných titulů stojí za pozornost především vinylové kompilace „Dying Alive... Living Dead“ (2003), „Spalte Brno na prach“ (2008) a „Brno stále v plamenech“ (2012). Jeho rozhodně nejzásadnějším jednorázovým počinem je vynikající kniha „Kytary a řev aneb Co bylo za zdí“ (2002), mapující československý punk a hardcore za minulého režimu. Informačně vyčerpávající publikace se i přes záměrnou ignoraci oficiálních distribučních cest dočkala mnoha dotisků, vysokého uznání i ceny za rockovou knihu desetiletí. |
