„Do rozhodování o mzdách vstoupilo na konci roku 2021 mnoho proměnných. Ke stále zásadnímu nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců na trhu práce se přidala další vlna covidové nejistoty, skokové zvýšení cen energií, inflační očekávání a na něj navázané zvyšování úrokových sazeb ze strany České národní banky,“ vypočítává důvody ředitel Krajské hospodářské komory jižní Moravy Tomáš Psota.
Přitom tlak zaměstnanců na zvyšování mezd kvůli růstu cen a životních nákladů je podle něj rozhodně nejvyšší za posledních deset let. Stojí za ním především široce diskutovaná rostoucí míra inflace - nižší reálná kupní síla mzdy, což znamená, že člověk za stejnou částku nakoupí méně než dřív.
Očekávání zaměstnanců řeší třeba přední výrobce elektronových mikroskopů. „Snažíme se rostoucí inflaci zohlednit. Přesná čísla jsou ještě v jednání, ale v roce 2022 platy zvýšíme,“ avizuje ředitelka financí a personalistiky Tescan Orsay Holding Alena Doležalová.
Argumenty založené na zvyšování životních nákladů zaznívají i v hodonínské společnosti MND zabývající se těžbou ropy a plynu. Mzdy tu mají vzrůst kolem pěti procent a zvýší se i zákonné příplatky, především v dělnických profesích.
Plošné navýšení platů a k tomu osobní ohodnocení už bez podrobnějších čísel ohlásila i kuřimská TE Connectivity, která konstruuje a vyrábí elektronické součástky. Růst mzdy je tady každoroční a ani tentokrát se nic nezmění.
„Je to součástí dohod s odbory. Kam se ubrala inflace, co je aktuální stav, porovnání s ostatními zaměstnavateli. Pak je konsenzus, o kolik se bude zvyšovat,“ vysvětluje ředitel Ivan Polák.
Vyjednávání teprve začíná
Jihomoravský odborový svaz Kovo pozoruje, že zmíněný tlak zaměstnanců na růst mezd je evidentní všude. A jejich snahou v této situaci je minimálně udržení reálných čísel. Čas na vyjednávání je - mnoha kolektivním smlouvám končí platnost nikoli koncem kalendářního roku, ale až ke konci března, někdy až v polovině roku.
Jednou z výjimek, kde je po tříměsíčním jednání s odbory už dohodnuto, je brněnský dopravní podnik. Zaměstnanci si polepší o čtyři procenta, což představuje 60 milionů korun.
„Vzhledem k tomu, že jsme loni mzdy nevalorizovali, vnímám jako naši povinnost peníze na jejich navýšení v napnutém rozpočtu najít,“ uvádí šéf podniku Miloš Havránek. Firemní odboráři si pochvalují také splněný dlouhodobý cíl, a to nárok na stravenky pro všechny podle odpracovaných směn, tedy i za přesčasové služby, a pro brigádníky.
Jak složité vyjednávání mezi zaměstnanci, odbory a vedením firem je, dobře ví profesor Lubor Lacina z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Firmy si nejsou jisté, jak trh zareaguje na případné zvyšování cen v důsledku růstu nákladů, vyčkávají tak, co nejdéle to půjde.
„Až do doby, kdy bude jasné, zda růst inflace je pouze dočasný a Česká národní banka ho svou politikou zvyšování úrokových sazeb a dalších opatření měnové politiky zkrotí, nebo zda půjde o dlouhodobý jev,“ myslí si.
Zvýší se ochota jít za lepším
Velmi napjatou situaci i na trhu práce vnímá zase Richard Zouhar, specialista pro mzdy, ekonomiku a kolektivní vyjednávání odborového svazu Kovo v Brně. Volní jsou aktuálně jen ti, co o zaměstnání nestojí.
Firmy ale lidi potřebují a poptávají. Uvědomují si, že musí uchazeče ocenit patřičnou cifrou, brání se „mzdové“ fluktuaci, investují do atraktivních benefitů.
„Pro ty zaměstnavatele, kteří takovým způsobem nepřemýšlí, případně jsou vlastníky společností nuceni prvoplánově hlídat jen zisky, zůstanou na trhu práce jen ti pracovníci, kteří mají různé problémy, třeba s nedochvilností a docházkou. Anebo agenturní zaměstnanci. Kalkulace vedení podniků o minimální ochotě populace měnit pracovní pozice postupně vezmou za své, ruku v ruce s tím, jak se bude horšit ekonomická situace zaměstnanců. Jejich ochota jít jinam, za lepší mzdou, poroste,“ predikuje Zouhar.
A firmy tak čeká balancování na hraně. Třeba další brněnský výrobce mikroskopů, Thermo Fisher Scientific, se snaží zaměstnancům vyjít maximálně vstříc, na druhou stranu se musí chovat odpovědně. A právě inflace může být mimo jiné negativně ovlivněna stále rostoucí úrovní mezd.
„Firmy potřebují nalézt rozumný kompromis mezi požadavky lidí a celkovou finanční a ekonomickou situací na trhu. Rostoucí inflace ve výsledku neprospěje ani jedné straně,“ má jasno šéf brněnské pobočky Petr Střelec.
Jednou z cest, jak firmy mohou podpořit zaměstnance a současně neroztočit inflační spirálu, je podle něj úprava a navýšení benefitů. Podle šéfa hospodářské komory Psoty zase současný stav povede firmy k další optimalizaci nákladů a investicím do digitalizace a automatizace.
Covid změnil priority, peníze na druhém místěŽe o peníze jde vždy až v první řadě? Tahle stará pravda už neplatí tak spolehlivě jako dřív. Tedy alespoň podle průzkumu mezi jihomoravskými personalisty, který uspořádala byznysová platforma Bezones sdružující více než sedm tisíc firem. Po dlouhé covidové době je pro pracanty nově na prvním místě možnost volného čerpání home office. Vysoko řadí i komunikaci ohledně práce a podmínek, podstatná je také možnost osobního vzdělávání a rozvoje. Nejrozšířenějším benefitem zůstává dotované stravování a příspěvky do penzijního či životního pojištění. Prosazuje se ale také právě preferovaná práce z domova. Vícero variant home office nabízí například kuřimská TE Connectivity, loni navíc benefity rozšířila o firemní autobus, školku a dny volna nad rámec zákoníku práce. K tomu zaručuje i třináctý plat nebo výhody z oblasti péče o zdraví. Hodonínská MND se letos zaměří na definování individuálních benefitů – home office, ale i pružnou či individuální pracovní dobu nebo sdílená místa. „Důraz klademe na kvalitu prostředí i rovnováhu mezi pracovním a osobním životem,“ hlásí mluvčí Dana Dvořáková. I v Thermo Fisher Scientific plánují více využívat flexibilní pracovní úvazky, nadále umožňovat práci z domova a podpořit lidi na rodičovské dovolené a jejich návrat do pracovního procesu. V uplynulých dvou pandemických letech navíc vyplatili bonusy zhruba ve výši dvou měsíčních mezd a v těchto odměnách chtějí pokračovat. Někde ale práce z domova možná není – třeba v brněnském dopravním podniku. Svým 2 600 zaměstnanců to „vynahrazují“ třeba příspěvky na tábory pro děti a rekreaci, odměnami k pracovnímu nebo životnímu výročí či zvýhodněným wellness a divadlem. „Loni jsme zahájili provoz Centra psychologických služeb a rehabilitace. Lidé rovněž mohou se slevou využívat rekreační areál Borovinka, který podnik koupil,“ připomíná kontroverzní investici v době úspor mluvčí Hana Tomaštíková. Jiné firmy dál volí „staré dobré“ peníze. Třeba brněnská BMT Medical Technology vyplácí vedle plného třináctého platu i plat čtrnáctý v poloviční výši. |
