Jsou to tuhé zbytky po filtraci sladiny, při uvaření sto litrů piva ho vznikne asi dvacet kilogramů. Nejčastěji přitom nyní končí jako krmení pro hospodářská zvířata, dříve se dokonce vyváželo na pole jako hnojivo.
Obojí je podle expertů škoda, a to kvůli unikátnímu obsahu vlákniny a dalších důležitých látek.
„Mláto je velmi vhodná varianta k obohacení potravin o minerální látky – třeba zinek, měď, selen, hořčík. Také o bílkoviny včetně esenciálních aminokyselin, které si lidský organismus nedokáže sám vytvořit. Vláknina je zase nestravitelná část rostlinné potravy, která pomáhá pohybu trávicí soustavou, vstřebává vodu a váže na sebe některé látky, jako třeba cholesterol,“ vysvětluje Viera Šottníková z Ústavu technologie potravin Mendelovy univerzity.
Vědci proto chtějí namleté mláto přidávat do jogurtů nebo pšeničné mouky a péci z něj sušenky či rohlíky. Věří v úspěch.
V Anglii na to šli obráceně, z nespotřebovaného chleba vyrábí pivo:
Ze zbytků z vinice se vyrábí olej
Podle Šottníkové se odpady při potravinářské výrobě totiž zabývá stále více firem. „Situace se mění. Do firem přicházejí mladí lidé s novým myšlením. Tuto generaci více zajímá sepětí s přírodou,“ tvrdí s tím, že postoj ve stylu „zero waste“ je však podle ní zároveň náročný a vyžaduje také investice.
Přesto se tímto směrem vydává třeba firma Víno Sýkora z Čejkovic na Hodonínsku. S univerzitou začala nejprve spolupracovat na projektu kalifornských žížal, které dokážou rostlinné zbytky přeměnit na velmi kvalitní humus. „Tím vznikají další pozitivní složky pro ochranu vinné révy před parazity a plísněmi,“ vysvětluje generální ředitel společnosti Michal Bureš.
Firma následně začala vyrábět ze zbytků z vinice olej a z toho zbyl další přebytek – pokrutina jako odpad z lisování. „Zvažovali jsme, že by ji dostávala zvířata, ale po rozboru vzorků jsme došli k závěru, že by to byla věčná škoda,“ říká Bureš.
A tak firma z rozemleté pokrutiny vyrábí mouku – bezlepkovou a plnou vlákniny. A z ní sušenky a tyčinky k vínu. „Prakticky všechno z vinařské produkce se dá v potravinářství ještě dál upotřebit, jedinou výjimkou jsou třapiny,“ uzavírá Šottníková.
