Při tornádu ve čtvrtek 24. června zachránil pes Boník svému páníčkovi Mariovi...

Při tornádu ve čtvrtek 24. června zachránil pes Boník svému páníčkovi Mariovi život, pak ale utekl a týden ho nikdo nemohl najít. Díky práci organizace Dočasky.cz se ale dva parťáci znovu shledali. | foto: Andrea Černá, Dočasky.cz

Při tornádu zachránil muže pes, zatáhl ho do sklepa. Pak se na týden zaběhl

  • 7
Žijí spolu tři roky a po události z konce června je jisté, že zůstanou parťáky na život a na smrt. Dvaapadesátiletého Maria z Hrušek na Břeclavsku zachránil před tornádem jeho pes Boník, když ho na poslední chvíli za nohavici zatáhl do sklepa. Jen o chvíli později vítr rozbil sklo a Mario přišel o střechu nad hlavou.

Mario stál na prosklené verandě, když se k jeho domu v Hruškách blížilo tornádo. Nic netušící muž se najednou ocitl na podlaze sklepa, kam ho stáhl jeho pes Boník. 

„Prostě se mi zakousl do nohy, stáhl mě na zem a odtáhl od oken. V další chvíli už se sypalo sklo. Bylo to na poslední chvíli, Boník musel vycítit, že se venku děje něco hrozného, o čem jsem ani já neměl tušení, jakou má sílu,“ vypráví Mario. 

„Vděčím mu za své zdraví,“ dodává dojatě muž, kterému tornádo poničilo nejen dům, ale i vinohrad. „Nemám kompletně střechu, chybí mi tři okna a kus vrat. Nemám vinohrad, nemám plot,“ vypočítává lakonicky Mario. Důležitější pro něj je, že on i jeho pes přežili. 

Jenže v následujících hodinách, jak se na místo pohromy začali sjíždět dobrovolníci, nastal v okolí velký zmatek a hluk. 

„Boník se vyděsil a utekl. Je možné, že mu nějaký pracant otevřel dveře. Vyběhl ven a už jsem o něm nevěděl, netušil jsem, kde je. Postrádal jsem ho celý týden,“ popisuje potornádové peripetie Mario. 

Čip nebyl registrovaný, proto navrácení trvalo

Boníka našli lidé ze společnosti Dočasky.cz, která v oblasti postižené tornádem pomáhá pečovat o zvířata. Právě Dočasky se také snaží vrátit zatoulané mazlíčky majitelům nebo na přechodnou dobu zajistit ubytování pro ty, jejichž majitelé je kvůli poškozeným domům nemohou mít u sebe.

„Byl asi jen pět set metrů vzdušnou čarou od domu, a to v lokalitě U Rybníčka, kde jsou satelitní domky. Lidem to tam smetlo domy pořízené na hypotéky. On tam celou dobu čekal pod lešením, my jsme měli v lokalitě vet pointy s veterinářkami, které ošetřovaly zvířata. Jedna z nich našla dva pejsky dohromady, oba byli čipovaní. Ukázalo se, že Boníkův čip nebyl zaregistrovaný, proto se dlouho nevědělo, komu patří,“ líčí Andrea Černá z Dočasek, která nakonec pejska Mariovi vrátila. 

Povedlo se jí to po složitém pátrání a vyptávání se v okolí. „Mario říkal, že hledá černého psa, nás dlouho nenapadalo, že může mít jinak barevnou náprsenku a spodní stranu těla. Proto jsme dlouho nemohli přiřadit Boníka k jeho majiteli. Byl v mezičase asi dvanáct kilometrů u nás na stanici,“ sděluje Černá. 

„Ája je moc hodná. Boníka mi vrátila a jsem jí za to vděčný,“ podotýká dojatě muž s tím, že u shledání se neubránil slzám ani on, ani ostatní přihlížející. „Když přišel, choval se krásně. Poznal mě po pár chvilkách a vycházíme spolu zase jako dřív,“ ujišťuje Mario. 

„Pomozte lidem, pomůžete tím i zvířatům“

Dočasky si ale pro navrácení stanovily pravidla. „Boníka jsme mohli vrátit jen s tou podmínkou, že znovu neuteče. Tím pádem je u Maria doma všechno přehrazené, protože i vratům chybí tabulky a nejde zamykat zámek. I v našem zájmu je, aby se ten pes už nikam nemohl zatoulat,“ říká Černá s tím, že s kolegy pečuje kromě psů a koček také o slepice, králíky i rybičky v akváriích. 

Ona a její kolegové se sice dokáží postarat o dočasný komfort zvířat, ale pro mazlíčky je podle Černé nejdůležitější, aby se mohli co nejdříve vrátit k majitelům. 

„Proto je nutné, aby byly práce co nejdříve hotové, aby byli v pohodě lidé i zvířata. Práce je tu opravdu spousta a dobrovolníků ubývá. Proto kdo může, ať přijede pomoci. Zprávy o tom, že nejsou potřeba dobrovolníci, mi přijdou jako zcestné. Nejvíc potřeba jsou řemeslníci, hlavně zedníci. Ale práci si tu najde každý, kdo bude chtít přidat ruku k dílu,“ tvrdí Černá. 

Mario měl oproti jiným štěstí.  Na domě v prvních dnech pomáhali s úklidem dobrovolníci, na další dny má nadomlouvané zručné kamarády. „Dobrovolníci se zprvu nahrnuli a pomohli mně pouklízet celý barák. Podomlouvané mám známé a partu kamarádů, pro ně je tu ještě práce dost. Zbytek dodělám sám ještě s jedním kamarádem. Dostal jsem i nějaké dotace. Naštěstí deště v dalších dnech už nenadělaly žádné škody,“ sumíruje muž.

To hlavní se podle něj povedlo. „Boníka mám zpátky u sebe,“ usmívá se.