Dnes již Ponávka teče pod Lesnou novou štolou. "Ta fotka je z roku 1946. Voda přišla jako blesk z čistého nebe. Ve městě nespadla ani kapka, ale během několika minut začala vytékat z kanálů na Příkopě. Během chvíle se celá ulice zaplnila do výšky asi půl metru," říká Bilina, který si vášeň pro fotografování uchoval dodnes.
Ponávka se prý na Příkopě rozvodňovala i třikrát do roka. "Začal jsem to vnímat jako děcko, někdy před válkou. Tehdy nic nebylo a tak vždycky když zapršelo, byla to atrakce. Naši řekli: Jde se na Příkop, a šli jsme se koukat na vodu," vzpomíná pamětník.
Za život prý rozvodněnou Ponávku viděl asi dvacetkrát. "Lidi už na to byli připravení. Přímo na snímku je vidět i trafika na rohu Bratislavské. Trafikant pan Borůvka měl ve dveřích speciální panty a jak se začala zvedat voda, strčil do těch pantů prkno. No a my tam stáli a fotili," popisuje. Vzpomíná, že voda vytékala z kanálů od Příkop dál, směrem k Úrazové nemocnici. Kde však povodeň končila, to už neví.
Student zjistil, kudy Brnem protéká PonávkaŘíčka Ponávka v minulosti omývala brněnské hradby |
Právě v roce 1946, možná ve stejný den, kdy Miroslav Bilina fotografoval Příkop, se v Ponávce topila Jitka Severová z Mokré Hory. "Koryto bylo na Mokré Hoře plné až povrch. Šla jsem tehdy po lávce a uklouzla do vody," vzpomíná dnes devětasedmdesátiletá žena.
"Táhlo mě to několik metrů, naštěstí mi pak sousedé podali nějakou tyč, tak jsem se zachránila," dodává pamětnice. Pamatuje, že se Ponávka po každém větším dešti vylévala do rozlehlých luk v okolí Mokré Hory. V Zamilovaném hájku také kvůli tomu postavili hráz a údolí fungovalo jako retenční nádrž. Dnes tam stojí hřiště baseballistů.
Dnes už při povodních umírají lidé
Miroslav Bilina si vzpomíná na několik povodní, které v Brně za život viděl. "S těmi dnešními se to ale nedá srovnat. Za nás to vyplavilo pana Borůvku s novinami, dnes umírají lidé. Ale na druhou stranu komunisti všechno tutlali, takže jestli se lidé topili v Ostravě, to jsme nevěděli," říká pamětník.
Vzpomněl si na to, jak pravidelně Svratka zalévala hřiště v Žabovřeskách a fotbalisté museli čekat, až se voda vrátí do Svratky.
Vášeň pro fotky Miroslav Bilina neztratil za celý život. Vyvolával si je doma sám. "Dohromady jsem měl asi sedm foťáků. Ještě za války jsem měl takový "bakeliťák". Pak jsem koupil staršího měchového "Voigtlandra". Možná právě z něj je fotka Ponávky na Příkopě. Ale podezírám taky jednoho kamaráda, že to fotil on. To už nevím," vzpomíná.
Později používal třeba známý Zenit a nebo kameru Admira na osmimilimetrový film. Miroslav Bilina je vyučený elektromechanik a technice se věnoval celý život. "Denně používáme počítač, internet, skype, mobil. Nedáme dopustit na digitální foťák," říká jeho manželka Marie.
Dodává, že technika je spojuje s jejich dvěma syny, kteří emigrovali do Kanady.
Když Svratka zničila staveniště hráze
Tomáš Kříž z dispečinku Povodí Moravy říká, že o povodních na Ponávce záznamy nejsou. "Věci se navíc tutlaly. Co se totality týče, jsou lepší pamětníci než záznamy. Vím jen, že se Svratka rozvodnila přímo v době stavby přehrady. Dokonce zničila staveniště hráze," popisuje Kříž.
Ani brněnská historička Milena Flodrová nepamatuje zatopený Příkop. "Zato vím, že na Ponávce bývalo do dvacátého století osm rybníků. Říčka dělala pořád neplechu," vysvětluje Flodrová.
Poslední rybník směrem k městu stával na dnešním náměstí 28. října. "Jmenoval se Hutterův. Dodnes je na Milady Horákové patrný zvlněný reliéf. Tak právě to byla hráz rybníka," říká historička.
