Ohrožené dravce odborníci z České společnosti ornitologické (ČSO) každoročně sčítají a pozorují. Hnízdní populace orla královského letos poprvé v regionu přerostla ve více než deset párů.
„Celkem jsme jich spočítali třináct. Každé vyvedené mládě považujeme za velký úspěch. Orel královský patří mezi naše nejvzácnější hnízdící dravce,“ říká David Horal, který se v ČSO věnuje výzkumu a ochraně orlů královských.
Ve státech Evropské unie žije ohrožených královských dravců jen několik stovek párů. Celosvětově jejich populace nepřesahuje čtyři tisíce hnízdících párů. Na jihu Moravy je ornitologové poprvé zaznamenali až v roce 1998.
„Jedenáct párů si letos u nás postavilo hnízda a z toho devět prokazatelně sneslo vejce. Šest párů nakonec úspěšně i vyvedlo mláďata – celkem sedm,“ informuje Horal.
V loňském roce ornitologové zaznamenali na jižní Moravě devět párů. Tehdy bylo úspěšně vyvedeno šest mláďat. „Nejvíce mláďat bylo v roce 2016, kdy šest úspěšných párů vyvedlo dvanáct potomků,“ podotýká Horal.
Mláďatům připínají vysílačky
Podle něj jsou orli velmi citliví na rušení lidmi, ať už jde například o lesníky, rybáře či turisty. Rušení hnízdícího páru často vede až k opuštění snůšky. I proto je největší hrozbou pro orly královské člověk. Proti těm, kteří orly cíleně zabíjí, bojuje ČSO v terénu se speciální psí jednotkou. Ta vyhledává otrávené návnady.
Ornitologové označují orly vysílačkami, takzvanými GPS-GSM loggery, aby měli přehled o jejich pohybu a mohli odhalit nebezpečí nebo úhyn. „Letos dostala vysílačku čtyři mláďata ze tří hnízd,“ upřesňuje Horal.
Dospělí orli královští z české populace zpravidla zimují v okolí hnízdiště, někteří mladí jedinci ale odlétají na jih. Hrozbou pro všechny orly královské, ať už migrují, nebo ne, jsou sloupy elektrického vedení a nelegální pronásledování, nejčastěji střelba a otravy.
Otravu orla královského u nás prokázali ornitologové poprvé, a zatím také naposledy, v roce 2017, a to ve dvou případech. Otráveno už v minulosti bylo také několik orlů mořských.
A třeba v prosinci 2019 přijala záchranná stanice v Buchlovicích orla královského z Hodonínska se zlomeným křídlem, jehož nejpravděpodobnější příčinou bylo postřelení. Křídlo mu muselo být amputováno a pták zůstane trvale v lidské péči.
Druhové jméno královský získal pták podle majestátního dvoumetrového rozpětí křídel a především díky bílým skvrnám na lopatkách připomínajícím královský hermelín. Jde o původně stepní druh, nejčastěji se vyskytuje v Rusku, Kazachstánu a Turecku.
