Alespoň v ochranném pásmu parku, kam sahají její pravomoci, chce do rozlehlých lánů vysadit stromy.
"Jde zejména o ptáky, kteří z této krajiny zmizeli. Takže se snažíme místa, kde nějaké dřeviny zůstaly zachovány, mezi sebou jakoby pospojovat, a tak zvýšit migrační prostupnost krajiny," řekla Lenka Reiterová ze správy Podyjí.
Dalším důvodem vysazování dřevin je i zlepšení mikroklimatu dané oblasti. "Každý strom v krajině zvyšuje vlhkost a snižuje větrnou erozi," vysvětlila pracovnice správy parku.
Cesty k lesu
A nejen to. V současné době se v celém regionu a rovněž na území národního parku nachází řada zaoraných cest dříve křižujících pole. Tyto polní cesty sice formálně existují v dokumentacích katastrů, jsou ovšem již dávno nepoužívané.
"Pro člověka je potom velký problém se do té krajiny dostat. Přejít z vesnice k lesu nejde dnes často jinak než přes oranici. Takže s tímto projektem souvisí i snaha o obnovu těchto cest," doplnila Reiterová.
Správa parku chce tak stromy vysadit podél cest nebo na hranice pozemků tak, jako to bývalo kdysi v krajině běžné. "Hraniční body pozemků byly dříve označovány velkými stromy," podotkla Reiterová.
Přírodovědci v Národním parku Podyjí mapují i ovocné dřeviny zanikajících ovocných sadů. S projektem začali loni. Na jejich záchranu tak čekají mišpule, moruše, oskeruše či různé druhy slivoní. U těch, které umírají, odeberou rouby a následně opět vysadí na předem připravených místech.
