Hrách se bude pěstovat v truhlících zavěšených u stropu nad procházejícími návštěvníky. „Rostliny půjdou spustit k zemi a utržený hrášek se tak může stát cennou odměnou nebo suvenýrem pro účastníky akcí ve skleníku. Kdyby i jen jedno dítě takto získaný hrášek přivedl k zájmu o vědu a genetiku, bude to jednoznačná výhra,“ řekl si první náměstek brněnské primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL).
Skleník bude sloužit i jako prostor pro kulturní akce, vzdělávání a šíření Mendelova odkazu. Staveniště si v pondělí převzala stavební firma STAVOS Brno, která má obnovu na starosti. Náklady na oživení slavného skleníku činí 38 milionů korun. Jeho stavbu dnes slavnostně zahájili zástupci města, kraje, kláštera i Masarykovy univerzity poklepáním na základní kámen.
Zahájení prací předcházel architektonický návrh od studia Chybik + Kristof, který čerpá z původní stavby Mendelova skleníku. Ten bude stát na původních základech odkrytých při loňském archeologickém průzkumu. Celá stavba bude prosklená včetně střechy a části podlahy.
„Skleník kopíruje půdorys toho původního i jeho orientaci a pracuje se třemi Mendelovými zákony dědičnosti. Mendelova pravidla se projevují ve struktuře nové budovy s výraznou střechou, kterou vynáší ocelová konstrukce speciálně vyvinutá právě na základě tří genetických principů,“ vysvětlil předseda představenstva společnosti STAVOS Brno Aleš Zadražil.
Podle hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL) chce kraj usilovat o zapsání skleníku na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. „Mendelův skleník je jedním z nejvýznamnějších míst na světě, kde šla ruku v ruce věda a víra, a je připomínkou, že tyto dvě kategorie spolu mohou velmi dobře fungovat. I proto je pro nás zásadní, aby se Mendelův odkaz v podobě skleníku na Seznamu světového kulturního dědictví objevil,“ objasnil Grolich.
Právě v původním skleníku položil Mendel v 19. století základy moderní genetiky, když zde prováděl svoje pokusy s hrachem. Skleník stál v zahradě opatství od roku 1854 do 70. let téhož století, kdy jej zničila bouře. Od té doby chátral a v 50. letech 20. století už z něj zůstaly jen základy, které jsou na místě dodnes.
„Obnovu Mendelova skleníku považujeme za symbolické splacení dluhu, který, přestože ne vlastní vinnou, řád až dosud vůči bratru Gregorovi měl,“ svěřil vyšší představený Augustiniánského opatství otec Juan Provecho.
