Matěj Hollan je vystudovaný muzikolog - hraje na klarinet, občas vystupuje s cimbálovkou.
Ale taky založil občanské sdružení Brnění, je spoluautorem webu Mapyhazardu.cz a aktivně přispívá na satirický server Žít Brno. Patří tak mezi dvě stovky nejvlivnějších lidí na Facebooku, kde ho sleduje téměř jeden a půl tisíce uživatelů.
Kdo je vlastně Matěj Hollan?
Jsem zvyklý se představovat skrze svou práci, na nic jiného mi moc čas nezbývá. Od úspěšného protestu proti muzikantské vyhlášce v roce 2010 jsem aktivistou na plný úvazek. Věnuji se synovi a občas mám čas jít do hospody. A tam se dál věnuji aktivismu.
Nedávno jste dostal Cenu Františka Kriegla za novou formu občanského aktivismu, teď jste nominován na Novinářskou cenu 2012...
Jak server Žít Brno, tak i Mapy hazardu sbírají ceny docela dlouho, respektive ne, protože jsme vždycky druzí za nějakými Pražáky. Ale jsme na to hrdí, protože Brno je vždycky až druhé. V nedávné době jsme to ale začali porušovat. Vyhrál jsem Cenu Františka Kriegla. Na tom všem je nejhezčí to, že si člověk uvědomí zájem veřejnosti.
Matěj Hollan (28)
|
Co živí občanského aktivistu?
Brnění je mezi nevládními organizacemi docela specifické. Máme k dispozici jeden špatně placený plný úvazek, který si dělím s právníkem napůl. Rozpočet je velmi malý, ale když jsme si s přítelkyní počítali rodinný příjem, tak jsme zjistili, že máme 25 tisíc na měsíc pro celou rodinu, a to nám stačí.
Jak jste se k občanskému aktivismu dostal?Vedlo mě k tomu rodinné zázemí. Máma vede ekologické hnutí Veronica, táta se od 90. let angažuje okolo globálního oteplování. V roce 2004 jsem přišel k občanské koalici Nádraží v centru a pak jsem byl čtyři roky ve Straně zelených. V roce 2010, když Brno vyhlásilo nesmyslnou vyhlášku proti muzikantům, se nám ji podařilo do měsíce zase zrušit. Pak si člověk řekne, že když je dobrý v tomhle, proč by se věnoval něčemu jinému.
Výrok Ústavního soudu minulý týden vrátil obcím možnost regulovat hazard, je to váš největší úspěch?
Určitě. Znamená to, že člověk může dokázat zdánlivě cokoliv. Je skvělé, že jsme si na to ve spolupráci s obcemi troufli a dopadlo to.
A proč jste si vybral zrovna hazard?
Mě ty herny prostě v Brně štvaly. Proč má člověk žít ve městě nebo v zemi, kde je největší koncentrace hazardu na světě? To je úchylné. S hazardem bojuji od roku 2009, s aktuálním dubnovým rozsudkem se dá říci, že to trvalo tři a půl roku. Nejvíc se teď těším, že Brno ve svém tvrdém postupu proti hazardu opravdu vytrvá a od prázdnin tady můžeme mít čisté město.
Určitě jste se setkal s člověkem, který propadl hazardu. Co bylo nejsilnější?
Martin Svoboda, pro mě je to určitě on, napsal o tom knihu Já, hráč. Za dva roky se mu podařilo prohrát osm milionů, ze stresu a ze ztráty naděje dostala jeho matka recidivu rakoviny a zemřela, hazard se na něm hodně podepsal. On je pro mě největší motivací lidem pomáhat.
Býváte obviňován, že vás platí hazardní lobby, Andrej Babiš či jiní...
Pokud mi někdo dokáže, že mě platí Babiš, odstoupím ze všech funkcí. Dělám si z toho spíše srandu. Hezky to vyjadřuje tu nedospělost naší demokratické společnosti. Plno lidí prostě nechápe, že někdo něco dělá z entuziasmu, zadarmo, protože prostě chce.
Jste veřejně známá osobnost. Nechystáte se do politiky?
Je to jedna z logických cest. Uvidím, jak s Žít Brno pojmeme volby 2014. Na volbách je nejhezčí, když tam člověk s něčím jde, jako třeba Eliška Wagnerová. Já jsem známý mezi aktivisty a asi už i mezi politiky, ale moje popularita se pořád vztahuje spíše na Brno. Nejsem žádný Leoš Mareš. O regionální politice ale uvažuji.
Politici jsou odpovědni voličům, jako aktivista se však nikomu nezodpovídáte?
Je absurdní představa, že člověk má něco dělat, jen když má mandát od voličů. Člověk se zodpovídá sobě, Bohu, přátelům, rodině, komu chce a není podmínkou pro veřejné aktivity být zvolen.
Nebojíte se, že byste se v politice potkal se těmi, proti kterým bojujete?
Ne, vůbec. V politice se tyhle věci úplně normálně berou.
Kdo nebo co vás v Brně nejvíc štve?
Nejvíc mě štve Kateřina Leopoldová, která řídí odbor územního plánování a rozvoje a odmítá vydávat informace. Politici mi tu přijdou hodně neschopní, konkrétně třeba Jana Bohuňovská je zcela nekompetentní z hlediska kultury. Neznamená to ale, že to jsou špatní lidé, jsou jen nekompetentní.
Co vás na Brně naopak baví?
Je fajn, že se konečně v hospodách přestává točit pivo značky Starobrno a začínají i nějaká normální piva. Baví mě taky ta atmosféra, kterou se i za pomoci Žít Brno podařilo vyvolat, že se tady lidé nezávisle na radnici mají chuť bavit.
A co se vám nepodařilo?
Ve vyšší politice třeba to, aby Miloš Zeman nebyl zvolen prezidentem. V Brně se mi nepodařilo to, že radnice odvolala pana Koryčánka z vedení Domu umění. Kdyby se to bralo jako bitva, tak tady tuhle radnice vyhrála.
