Mráz se svým týmem získal v roce 2018 grant, díky němuž se mohl zaměřit na intenzivní výzkum vzniku a léčby chronické lymfatické leukémie. Nádorové onemocnění je charakterizované nekontrolovatelným množením jednoho typu imunitních buněk. Konkrétně to jsou B lymfocyty, tedy buňky imunitního systému, které jinak brání tělo před patogeny tím, že vytvářejí protilátky.
Nádorové B lymfocyty ale postupně nacházejí způsob, jak se na léčbu částečně adaptovat, případně se stávají zcela rezistentními.
Přelomová léčba leukémie. Po zásahu do DNA je dívka bez příznaků |
Právě o inhibitorech GAB1 proteinu Mráz uvažoval jako o novém léčivu a americký patent je výsledkem jeho více než desetiletého studia.
„Patent je monopolem na území USA na využívání GAB1 inhibitorů jako léčiva na hematologické malignity (leukémie) a Masarykova univerzita s FN Brno jsou vlastníky těchto práv, což je nezbytná podmínka při vývoji nových léčiv a pro potenciální spolupráci s farmaceutickými společnostmi,“ sdělila Markéta Vlasáková z Masarykovy univerzity.
Udělení amerického patentu však neznamená konečnou fázi. „Terapeutické strategie v onkologii se v posledních deseti letech výrazně vyvíjí. Proto bychom chtěli mít postupem času nový inhibitor, který je specifický vůči cílové GAB1 molekule, má příznivý farmakokinetický profil (farmakokinetika zkoumá osud léčiv v organismu, od jejich podání až po vyloučení - pozn. red.), je patentově ochráněn a má potenciál využití u pacientů s jedním ze studovaných nádorových onemocnění krve,“ dodal Mráz.
