Hospodyně Marie Stejskalová brala práci v rodině Leoše Janáčka jako své...

Hospodyně Marie Stejskalová brala práci v rodině Leoše Janáčka jako své poslání. Domácnost jí vedla celých 44 let. | foto: archiv L. Janáčka, Moravské zemské muzeum

Hospodyně, která se nebála ozvat. Janáčkovi pekla buchty, o nápadníky nestála

  • 2
Čtyřiačtyřicet let byla Marie Stejskalová nablízku rodině hudebního génia Leoše Janáčka. Připravovala mu jeho oblíbené židovské koblihy, přihlížela zrodu těch nejznámějších oper, byla u toho, když ve dvaceti letech umírala jeho dcera Olga. Jako jedna z mála se přitom svého pána nebála. Zanedlouho o ní vyjde další kniha.

„Byla rázná, energická a nebojácná. Když se jí něco nezdálo, tak neměla problém to říct, a on to respektoval,“ popisuje vztah uznávaného českého skladatele se svojí služebnou Šárka Zahrádková, manažerka projektu Janáčkovo Brno.

Ta společně se svým manželem připravila k vydání knihu Mářina kuchařka a chystá další s názvem Mářiny paměti. Od úmrtí hospodyně a právoplatné členky rodiny Janáčků nedávno uplynulo 55 let.

Marie Stejskalová vstávala v pět ráno, na snídani vždy přichystala Janáčkovi a jeho manželce Zdence kávu se smetanou a domácí čerstvé buchty. Do desáté dopolední jen uklízela a uklízela. Až se její milostpaní vrátila z trhů, daly se společně do vaření. „Oblékly jsme si světlé zástěrky, na hlavu uvázaly slovácké vyšívané čepečky a rozdělily si práci,“ líčí v knize Marie Trkanové U Janáčků, která vyšla v roce 1959.

Ona se starala o moučník, Zdenka zase o maso. Po obědě společně umyly nádobí, poté spravovaly šaty, vyšívaly, pletly či háčkovaly. Máří, jak se jí říkalo, ovšem nebyla v rodině Leoše Janáčka jen kdejakou služebnicí. „Myslím si, že se k ní paní Janáčková dost upínala jako k takové spřízněné duši,“ soudí Zahrádková.

Na školné nebyly peníze

Mářin život se přitom měl původně ubírat úplně jiným směrem. Narodila se 24. srpna 1873 v Jamném, na půl cesty mezi Polnou a Jihlavou, do rodiny hostinského a knihkupce Josefa a Kateřiny. Kvůli penězům se společně s dalšími čtyřmi sourozenci museli v roce 1881 odstěhovat do Brna, kde otec koupil hostinec na Cejlu.

Po jeho smrti nastoupila jako učednice do závodů v Křenové ulici, kde se šilo bílé prádlo. „Tetinka však toužila být vesňačkou. Vesna se nazývala nově založená česká škola pro dívky, které měly být dál vzdělávány, což nebylo v té době obvyklé. Jenže když její otec zemřel, nebylo na školné a na pomůcky,“ vzpomíná v připravované knize, která bude mít křest koncem června, neteř Blažena Švandová.

Cizí lidé, tvrdší chléb. Janáček Vánoce v klášteře protrpěl, pak je miloval

Na jeden rok se Stejskalové přání vyplnilo, školné jí totiž zaplatil bratr Hubert. Jejím snem bylo stát se učitelkou, osud ji však odvanul jinam. Nejdříve se živila jako švadlena, poté se jí v jednadvaceti letech naskytla příležitost stát se hospodyní v původním Janáčkově bytě v pavlačovém domě na dnešním Mendlově náměstí.

„Neměla moc volného času. Ve svých zápiscích psala, že měla čas na sebe pouze na pár hodin v neděli, ale upřímně nijak zvlášť o to ani nestála,“ přibližuje Zahrádková. Kromě starosti o domácnost se zajímala i o skladatelův profesní život, vedla si záznamy o premiérách či cestách.

Tykání s milostpaní

Janáčkově rodině byla věrná, brala to jako své poslání. „I když se kolem ní nějaký nápadník přitočil, dala mu v podstatě jasně najevo, že žádné partie nehledá, že tady má tu svoji službu,“ odhaluje Zahrádková.

Když v roce 1928 Leoš Janáček zemřel, zůstala i nadále po boku jeho vdovy. „Když už byl mistr po smrti a obě byly už starší paní, tak jí její milostpaní nabídla dokonce tykání,“ podotýká Zahrádková.

Svou nadřízenou nakonec Marie Stejskalová přežila o třicet let a přestěhovala se za rodinou svého bratra Karla do brněnských Židenic. „O svátcích vydržela celé dny lidem na hřbitově vypravovat o Janáčkových a také za udržování hrobů s liknavou správou hřbitova neúnavně bojovala,“ popisuje její neteř.

Byť neměla děti ani manžela, vedla Máří Stejskalová podle mnohých výpovědí naplněný život. Zemřela v 95 letech v domově důchodců v Králově Poli. „Dokázala se nebát nástrah a nepřízně osudu. Všemu se vždy postavila čelem a vždy zvítězila,“ vyzdvihuje Švandová.

Marie Stejskalová je pochována společně se Zdenkou, Olgou a Vladimírem Janáčkovými, jak si podle slov její neteře vždy přála.

1. října 2020