ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Planta Naturalis

K sídlištím ve Znojmě se vrátí louky a hmyz, lípy nahradily odolnější druhy

  • 6
Místo dokonale střiženého pažitu vzrostlá louka a na ní květiny. I tak budou vypadat některá místa kvůli boji se suchem. Ve Znojmě se mezi paneláky vrátí spolu s rostlinami i brouci. První dávka osiva už je v půdě.

Vedra a minimum srážek způsobují, že města musí bojovat se suchou vegetací. V letošním roce tak Znojmo vyzkouší novinku. Na vybrané lokality vysadí první květnaté louky. 

„S ředitelem Městské zeleně jsme se již v létě dohodli, že na situaci zareagujeme, a vybrali jsme lokality, kde květnaté louky zkusíme. Jsou to pásy zeleně u sídlišť Pražská, U Lesíka, Gagarinova, v ulici Aninská a u sídliště v Příměticích,“ vyjmenovává starosta Jan Grois. 

Už nyní si lidé mohou všimnout nově upravené zelené plochy v Pražské vedle basketbalového hřiště. Půdu obohatili substrátem a už tu vyseli travní směs s názvem Rusalka a Slunovrat. Dětské hřiště naproti navíc olemují letničky. Hotovo je už i U Lesíka. U ostatních lokalit přípravy začnou na jaře. 

Nové louky se budou kosit pravděpodobně pouze dvakrát do roka. Porost tak bude poměrně vysoký. Jeho smysl spočívá především ve zvýšení biodiverzity – tedy návratu hmyzu na sídliště. Má se tím ale také zlepšit mikroklima a jde také o funkci estetickou díky kvetení. 

Při výběru směsi osiva přitom odborníci museli zohlednit lokalitu a pak i následnou péči o porost. Přizpůsobit se musí příprava, čas setí a následně i výška a čas seče. Poradenství o založení květnatých luk poskytla Městské zeleni Marie Straková, odbornice na zakládání a údržbu travnatých ploch z Agrotis Trávníky Rousínov. 

Lipové stromořadí se neosvědčilo, vysadí radši babyky

„Založit nový travnatý porost takový, aby vyhovoval všem, nelze. Je proto důležité, jaký typ směsi se použije a jakou má splňovat funkci. Jestli má být porost pobytový, nebo pohledový. Podle toho určujeme i četnost jeho sečení. Při výběru směsi se musí zohlednit klimatické podmínky místa obecně. Směs, která funguje v Praze, nemusí vzrůst ve Znojmě,“ vysvětluje Straková. 

Sucho se samozřejmě netýká jen trávníků, ale trpí i stromy. Znojmo proto pořídilo půdní injektor. „Do země dostává vodu smíchanou s hydrogelem. To je přírodně odbouratelná látka, která váže vodu. Ta tak v půdě vydrží mnohem déle a stromy si ji můžou brát, i když třeba dlouho neprší. Kromě vody můžou zahradníci ke kořenům poslat také hnojivo nebo užitečné houby, jež zlepší přijímání vody a živin,“ sdělil Grois.

Při výsadbě dostávají přednost stromy lépe snášející sucho. Lípa – český národní strom – se neosvědčila. Loni padlo celé stromořadí, téměř čtyři desítky lip v Pražské ulici ve směru na Prahu. 

Nejspíš kvůli solení silnice usychaly, škodily jim dřevokazné houby a větve padaly na chodník. Lípy proto nahradily platany, základem výsadeb ve Znojmě jsou také babyka, jasany nebo muchovník. 

Tím, že jsou dřeviny kvůli dlouhodobému suchu slabší, snadno se na nich množí choroby a škůdci. Šíří se například invazivní druhy krasců a kozlíčků, kteří škodí ve dřevě napadených stromů. 

„Silné oslabení má za následek napadení stromů sypavkami či hnilobou, které vedou k urychlení zániku takových stromů,“ vysvětluje Jaroslav Kolařík, arborista, který se na péči o mimolesní zeleň specializuje.