Opatření kvůli koronaviru se překotně mění a zprávy se valí ze všech stran. Problém orientovat se v doporučeních a zákazech mají i lidé mediálně zdatní. Co teprve senioři, kteří nejsou zvyklí si informace ověřovat a mnohdy ani nevědí, kde je hledat?
„Obávám se, že i v tomto ohledu jde o nejohroženější skupinu. Pro každého je extrémně složité udělat si v tom pořádek, ať je starý, nebo mladý. My to sledujeme neustále, ale netroufl bych si říct, že víme úplně všechno. Ideálně když seniorům pomůže někdo z rodiny nebo ze známých, pak jsou tu instituce našeho typu,“ vysvětluje Jakub Carda, ředitel brněnské organizace Společně, jež provozuje po republice 38 Senior Pointů.
A právě ty rozjely nonstop telefonní linku, kde se senioři ze začátku zajímali hlavně o to, jestli mohou vycházet ven, později o praktické věci, třeba co dělat, když potřebují k lékaři nebo sehnat léky.
A jak to zařídit, když jejich praktický lékař neordinuje, na to se nejčastěji ptají i na břeclavské lince bezpečí pro seniory.
„Ozvala se třeba paní, které asi pět lékařů odmítlo napsat léky – samozřejmě když ji neznali. Zjišťovala jsem to na krizové lince 1212. Bylo mi řečeno, že každého doktora někdo zastupuje, a pokud pacient neví kdo, má si zavolat na svoji pojišťovnu, kde mu to řeknou,“ líčí Jarmila Šmídová, která linku obsluhuje spolu s pěti kolegy, kteří evidují dotazy i na chybějící roušky nebo potřebu dovozu nákupů.
A z čeho budeme žít?
I přes místní příslušnost linek většina funguje celokrajsky, nebo dokonce celorepublikově, a volajícím pomohou, ať jsou odkudkoliv a jakéhokoli věku.
Příkladem je nonstop linka důvěry a e-mailové poradenství Oblastní charity Blansko. Nadregionální linka funguje už třiadvacet let, vytížená byla hodně třeba při povodních.
„Na začátku nám lidé volali, aby nahlásili, že někdo nedodržuje karanténu, a ptali se na základní informace. V posledních dvou týdnech se ozývají spíš s obavami, jak zaplatí nájem a z čeho budou žít, kdy to celé skončí. Už neřeší karanténu, ale existenční minimum, v tom vidím posun,“ říká vedoucí linky Zdeňka Švancarová.
Volající v těchto případech nasměrují, aby si zkusili vyjednat dávky a umenšení splátek nebo se zkusili dohodnout s nájemcem. „Lidé mají obavy, informací je hodně a mění se, pro nás všechny je to neznámá kapitola. Musíme neustále sledovat zprávy a být v obraze,“ vysvětluje.
Problém jménem osamělost
Podle Švancarové spíše na starší doléhá osamělost způsobená omezeným pohybem, volají i psychicky nemocní.
„Pro ně je velmi náročné to zvládnout. Snažíme se s nimi situaci rozebrat, uklidnit je a stabilizovat. I pro nás je to těžké, když sami nevíme, co bude. Ale snažíme se o psychickou podporu, někteří se na nás obrací opakovaně,“ dodává.
Že si mnoho seniorů chce jen popovídat, potvrzuje i Carda. Minulý týden proto zprovoznili další linku psychické pomoci, které říkají povídací. „Abychom nabídli kvalitní pomoc, spojili jsme se se studenty psychologie Masarykovy univerzity čtvrtého a pátého ročníku,“ vysvětluje, koho volající mají na druhém konci drátu.
Tento druh pomoci zprostředkuje nově i zmíněná břeclavská linka. „Je pro seniory, kteří se cítí osamělí, potřebují si popovídat nebo mají zájem o duchovní povzbuzení, modlitbu. Je na to určený kazatel adventistů sedmého dne Jiří Gomola, ale zatím taková poptávka nebyla. Jsme připraveni a vyčkáváme,“ poukazuje koordinátorka dobrovolnického centra ADRA Hana Matějková.
Zatím vyčkávají i studenti z Moravského Krumlova, kteří nabízejí seniorům sociální kontakt přes telefon, stačí, když jim pošlou esemesku s číslem.
„Bohužel se nám zatím nikdo neozval. Iniciuji svoje kamarády, ať se ozvou aspoň svým prarodičům, já s těmi svými mám každodenní hovory a vím, jak je nemožnost kontaktu s ostatními lidmi těžká na psychiku,“ popisuje studentka Anna Kocandová, která tak zatím pomáhá s rozvozem asi stovky obědů pro seniory zdarma.
Syťte psychické zdroje, radí primářka
Koronavirová krize ale postihuje všechny bez rozdílu věku. Svoje služby tak rozšiřují i brněnská Modrá linka nebo Spondea, které mají cílovou skupinu jinde.
„Evidujeme dotazy na úzkostné stavy, až depresivní naladění, strach, paniku a možná trochu více na zhoršené vztahy v rodině, ale zatím nemůžeme objektivně říct, že je to navázáno na karanténu. Nové typy telefonátů jsou od živnostníků, na které všechno padá a pociťují nejistoty z budoucnosti,“ potvrzuje ředitelka Spondey Jana Levová.
Primářka oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Zuzana Spurná říká, že psychicky křehčí jedinci mohou ve stávající situaci reagovat úzkostí. To se může projevovat panickými ataky nebo obsedantním způsobem prožívání – to se obavy z onemocnění nebo finanční nejistoty neustále opakují a není možné je vůlí potlačit či kontrolovat.
U psychicky odolnějších se zatím žádné problémy projevit nemusí, protože nouzový stav netrvá tak dlouho a lidé se mohli zadaptovat.
„Dojde-li však k vyčerpání psychických zdrojů, když budou mít lidé delší dobu odepřeno to, na co jsou zvyklí – fitness, příroda, restaurace, kultura – tak se může projevovat zvýšená míra frustrace, jejíž nejčastějším projevem je agresivita,“ líčí Spurná. Doma zase hrozí „ponorková nemoc“, kdy i dříve přehlížené drobnosti zvyšují napětí.
Aby se lidé co nejdéle udrželi psychicky stabilní, mají podle primářky sytit své psychické zdroje. Tímto zdrojem jsou pozitivní emoce. Je třeba se věnovat tomu, co nás baví, z čeho máme radost, případně co nám připadá smysluplné nebo prospěšné pro ostatní.
Důležitá čísla: Kam zavolat v krizi
|
