- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Po útěku z vyhlazovacího tábora Sobibor a téměř ročním ukrývání vstoupil Kurt Ticho do československé vojenské jednotky, s níž se probil až domů do Boskovic. | foto: Památník holokaustu Romů a Sintů na Moravě
Celý článek jen pro členy
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
Výročí připomene přednáška odborníka na vyhlazovací tábory Michala Chocholatého, kterou pořádá Památník holokaustu Romů a Sintů na Moravě v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku. A jistě zde zazní i barvitý osud židovského vězně Kurta Maxe Ticha.
Ten se narodil 11. dubna 1914 v Brně do podnikatelské rodiny propagující sionismus, s níž se následně přestěhoval do Boskovic. Odtud byl spolu s rodiči a sestrou Marianne odvezen transportem do Terezína a v dubnu 1942 pak do ghetta Piaski u Lublinu na polském území.
Uvnitř sedlákovy kůlny bylo místo jen na klečení nebo ležení. Dal mi kbelík, který jsem používal jako záchod, a jednou týdně ho vyprázdnil.
Připojte se ještě dnes a získejte: