Zhruba padesátimetrový komín se tyčí vysoko nad okolními objekty v areálu bývalé Mosilany poblíž historického centra Brna. Stojí v těsném sousedství červených cihlových budov, jež jsou poznávacím znakem někdejší textilní fabriky, která se spolu s dalšími podniky v minulosti zasloužila o lichotivou přezdívku města „moravský Manchester“.
Už za několik měsíců si však lidé prohlédnou tento komín jen na fotkách – firma Financial Consortium vlastnící areál má na její zbourání platný demoliční výměr.
Komín je v havarijním stavu a investor o zachování neusiluje. V posledních měsících prostor okolo něj pouze oplotil. „Demolice, respektive jeho rozebrání se připravuje v nejbližších týdnech,“ upřesňuje za vlastníka Jiří Filip.
Překážkou pro bourání není ani už přes dva roky se táhnoucí proces zpamátnění některých budov v Mosilaně. „Komín není předmětem návrhu. Byl vyloučen pro špatný technický stav a nemožnost jeho zachování v autentické podobě,“ vysvětluje Tomáš Vícha z brněnské pobočky Národního památkového ústavu.
Podle něj jsou obecně komíny pro průmyslové areály ikonickými a významnými objekty a jejich zachování je z hlediska památkové péče žádoucí. „Přeměna je možná. Nové využití nacházejí třeba jako nosiče vysílačů mobilních operátorů či vyhlídkové věže. Mosilana přijde o významný prvek,“ má jasno Vícha, který nicméně ví, že nebylo reálné komín uchránit.
O záchranu se památkáři v areálu snaží u některých objektů včetně zmiňovaných ikonických červených budov. Investor totiž původně chtěl zbourat všechny staré stavby a místo nich postavit moderní obytnou čtvrť. Proti záměru plošné demolice ale vystoupili právě památkáři a město.
Všechny stavby nejde zachránit
Na průzkumy zadané investorem, které ukázaly, že budovy jsou využitelné jen jako sklady, navázaly nedávno statické posudky zpracované odborníky z pražského ČVUT. Oslovilo je ministerstvo kultury vedoucí proces zpamátnění.
„Posudky potvrdily předchozí stanoviska statiků z brněnského VUT, a to se závěrem, že ‚s ohledem na materiálově konstrukční řešení a poruchy na konstrukci lze konstatovat, že je stavba na konci své životnosti‘. Je proto patrné, že rozsáhlý areál v celém jeho rozsahu nebude možné zachránit,“ uvádí za ministerstvo kultury Ivana Awwadová s tím, že konkrétní výsledek procesu zpamátnění však nelze předjímat.
Šmeralovy závody blízko centra Brna se promění v moderní čtvrť s byty |
I kvůli tomu, že resort se musí seznámit také s posudkem zadaným brněnskými památkáři. „Jeden z jeho podstatných závěrů říká, že objektivní posouzení stávajících budov musí vycházet z nového zadání kvůli změně metodiky,“ poznamenává Vícha.
V havarijním stavu jsou podle odborníků z ČVUT jedna z červených staveb i šedá budova umožňující vstup do areálu z ulice Špitálka.
Shodou okolností blízko konce životnosti je rovněž další dominanta lokality. Poslední roky odpočítává chladicí věž u sousedních tepláren. „Bez provozu a sanačního zásahu lze zaručit její životnost maximálně v horizontu šesti let,“ hlásí mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.
Jak dále odhalil stavebnětechnický průzkum, konstrukci věže lze ještě opravit a dlouhodobě ji tím prodloužit životnost. Další desetiletí zajistí nezbytné zásahy, rovnou tři dekády by dopřála komplexní obnova. „Aktuální výsledky nepotvrzují havarijní stav konstrukce z hlediska materiálu či poruch. Experti neodhalili poškození s vlivem na statiku,“ ujišťuje Poňuchálek.
Z chladicí věže v Brně plánovali vyhlídku, teď ji možná raději zboří |
Ohledně budoucnosti věže, o niž památkáři nejeví zájem, má město dvě možnosti. Zachovat a využít pro vestavbu, nebo zbourat a nechat vybudovat alternativu.
„Osobně by se mi nejvíc líbilo, kdyby byla nahrazena něčím podobným, co by ji připomínalo. Nějakou výškovou budovou zahrnující byty, moderní pracovní prostory a další služby. Ale uvidíme i podle toho, co řeknou odborníci,“ naráží koaliční zastupitel Martin Příborský (ODS) na aktuálně zpracovávaný ekonomický model posuzující varianty.
Analýzu magistrát získá do konce roku, následně rozhodnou politici. Až poté bude jasné, zda se věž skutečně stane součástí chystané chytré čtvrti Špitálka a konkrétně místem pro kulturu či kreativní průmysl s vyhlídkou nahoře, jak si město naplánovalo před několika lety.
Zetko zůstalo, rozhledna je hit
Dominantní věže a komíny nečeká v Brně pouze šedá budoucnost. Ve vznikající čtvrti Nová Zbrojovka ji i s legendárním „zetkem“ investor zachoval. Přilehlá kotelna se stane staronovým srdcem někdejšího průmyslového areálu. V plánu je také pivovar, takže by se komínem mohla linout vůně piva.
Teplárny chystají nové využití pro nyní odstavený, 220 metrů vysoký a částečně křivý komín na maloměřickém provozu. Ten se řadí mezi dvacítku nejvyšších staveb v Česku. Hodit se bude při vývodu výparů při spalování dřevní štěpky.
Unikátem je podle projektu Tovární komíny věž v areálu Hněvkovského v Komárově. Jde o jedinou známou přestavbu nefunkčního komína na veřejnou rozhlednu. Obtáčí ho schodiště, na vrcholu je osazený vyhlídkou.
