Bývalá starostka městské části Brno-střed se podle čerstvého verdiktu brněnského městského soudu dopustila zneužití pravomoci úřední osoby a také porušení povinnosti při správě cizího majetku. Soud jí vyměřil tři roky vězení s podmíněným odkladem na pět let.
Verdikt je zatím stále nepravomocný a Hrubá se proti němu může odvolat ke krajskému soudu.
Proces v kauze se vleče léta - aktuální rozsudek je už třetí v pořadí. Předchozí dva verdiky ovšem Hrubou osvobodily. Zvrat nastal až po rozsudku Nejvyššího soudu z letošního března, který případ vrátil na začátek.
Odborníci navíc upozorňují na to, že postoj Nejvyššího soudu v kauze Wilson může ovlivnit pokračování případu Vlasty Parkanové a letadel CASA. Vyplývá z něj totiž, že politik musí vědět, že má se svěřeným majetkem zacházet hospodárně.
Jeden sporný podpis. Jako u Parkanové
Hrubá původně působila jako ředitelka brněnské krajské hygienické stanice, pak se stala starostkou radnice Brno-střed. Její politickou kariéru zastavil v srpnu 2006 podpis smluv s firmou Wilson Properity na stavbu polyfunkčního objektu na náměstí Míru. Smlouvy totiž podepsala v rozporu se zákonem.
Polyfunkční objekt měl vzniknout v prostoru bývalého armádního areálu, který získalo Brno bezúplatným převodem od ministerstva obrany. Podmínkou převodu bylo to, že nemovitost nebude komerčně využita.
Smlouva, kterou následně Hrubá podepsala, ale tuto podmínku nerespektovala. Firma Wilson Properity chtěla v lokalitě postavit dům s 80 byty a službami. Pozemky získala od Brna-středu do nájmu za symbolickou korunu za metr čtvereční na rok.
Hrubá se hájila tím, že firma se zavázala dekontaminovat prostor, což přijde na mnoho milionů korun. Žádný písemný závazek dekontaminace ale nikdy nevznikl, dokonce na to nebyla provedena studie, která by náklady vyčíslila. Stavba zatím nebyla realizována.
"Jsem nevinná. Od samotného počátku nám v radě šlo o jediné - zvelebit Masarykovu čtvrť, kterou areál hyzdil. Celá tato kauza mě lidsky poškodila," řekla před časem Hrubá, která je nyní v důchodu. Stále ovšem působí jako zastupitelka městské části Brno-střed.
Smlouvu podle svého vyjádření podepsala se souhlasem městské rady a navíc poté, co dokument zkontrolovali po právní stránce pracovníci městského úřadu. Písemný souhlas členů rady ale Hrubá k podpisu smluv nepředložila. Není ani žádný jiný dokument, kterým by své tvrzení mohla dokázat.
Neznalost neomlouvá, argumentuje právník
"Pokud starosta udělá chybu při hospodaření s obecním majetkem, nemůže se vymlouvat, že tomu nerozuměl. Nese plnou odpovědnost za veškeré rozhodování. Pokud tedy starostové smlouvám nerozumí, budou si muset i v malých obcích vyžádat odbornou pomoc, což může být komplikované," konstatoval Radek Ondruš, který ve sporu zastupuje město.
Hrubá se hájí také tím, že jednala v dobré víře. Částku, kterou by nyní měla zaplatit, představuje pokuta Brnu ze strany státu, a to za porušení smlouvy o bezúplatném převodu armádního majetku na město.
Právník Ondruš ovšem upozornil, že se požadovaná částka může vyšplhat až na dvojnásobek. K původním deseti milionům korun je totiž podle něj nutné připočíst úroky kolem deseti procent ročně a náklady na soudní řízení.
"V této souvislosti není bez zajímavosti, že svoji drahou vilu v Masarykově čtvrti převedla Dagmar Hrubá na svého syna, a to v době, když už byla vyšetřována protikorupční kriminálkou," upozornil bývalý zastupitel Brna-střed Svatopluk Bartík, který byl jedním z autorů původního trestního oznámení na exstarostku.
