ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Milan Petele, MF DNES

Nový majitel jatek ve Znojmě nestíhá, chce další čas na splnění slibů

  • 1
Z bývalých městských jatek ve Znojmě měl už před čtyřmi lety být průmyslový podnik s novými pracovními místy. Firma, která areál odkoupila, ale nestíhá a chce už potřetí prodloužit lhůtu. Mezitím však stihla dát pozemky do zástavy bance.

Někdejší městská jatka ve Znojmě mají už šest let nového vlastníka. Je jím firma K-Produkt Holding, která zchátralý areál koupila od města za zlomek tržní hodnoty pod podmínkou, že tam do dvou let vybuduje průmyslový podnik.

Zůstalo to ale jen u slibů. A firma, která pozemky pod areálem ručí bance za vysokou půjčku, teď po městu požaduje další odklad. 

„Chceme postavit výrobní areál pro lehký dřevozpracující průmysl a zpracování plastů a také skladovací haly s administrativní budovou,“ popisoval svůj záměr jednatel společnosti Jiří Kún poté, co 30. ledna 2014 získal areál jatek. Zavázal se k tomu, že do roku 2016 bude podnik fungovat a pět let od zahájení výroby bude zaměstnávat minimálně dvacet obyvatel Znojma.

To se však ve sjednaných lhůtách nesplnilo, a to opakovaně. O dalším odkladu budou jednat zastupitelé v pondělí. Pokud kývnou, firma bude mít čas na výstavbu až do konce března 2022.

Šestiletý skluz kritizuje například opoziční zastupitel Pavel Nevrkla (Piráti), podle kterého není opodstatněné, aby se lhůta již potřetí prodlužovala. Stávající smlouva mluví o dokončení výstavby v roce 2021.

„Kupujícímu ve výstavbě nebrání nic jiného než nechuť. Nic nepostavil, jen zastavil – pozemky bance. Město je tak postaveno před dvě špatná řešení: neustále prodlužovat termíny kupujícímu, než se uráčí postavit výrobu, nebo odstoupit od smlouvy,“ říká Nevrkla.

Sám je jednoznačně pro druhou variantu. „Nechci, aby někdo těžil ze svého protiprávního jednání. Město mělo mít z vybudovaného areálu přidanou hodnotu, větší rozmanitost výroby a pracovních míst, a nemá nic,“ doplnil.

Kritikům vadí i to, že kupující dal za více než osm tisíc metrů čtverečních jen tři miliony korun.

„Cena za jeden metr v průmyslovém areálu je kolem patnácti set korun, takže reálná tržní hodnota areálu je asi dvanáct milionů,“ tvrdí Nevrkla.

Nízkou cenu, za kterou jatka prodalo, si uvědomuje i město. Nebyla ale prý jiná možnost. „Znalecký posudek tvrdil, že jatka mají cenu osm milionů korun. Bohužel se nenašel nikdo, kdo by objekt a pozemky za tuto cenu koupil,“ připomněla mluvčí znojemské radnice Zuzana Pastrňáková.

Firma: Byli jsme moc ambiciózní

Podle firmy se původní termíny pro ukončení výstavby průmyslového podniku ukázaly být příliš ambiciózní. Stejně tak jako stanovený počet budoucích zaměstnanců. Společnost proto požádala město o změnu původních kritérií a zdůrazňuje, že město areál prodalo nulově stavebně připravený.

„Přestože jsme si byli vědomi administrativní náročnosti příslušných procesů, náš původní rakouský partner považoval délku souvisejících správních řízení v České republice za nepřiměřenou a od projektu odstoupil. Tento stav nyní nahrazujeme jiným provozním záměrem, v důsledku kterého jsme požádali o prodloužení původních termínů,“ uvedl jednatel Jiří Kún v rozsáhlé reakci na kritiku Nevrkly. Tu uveřejnil v lokálním týdeníku Znojemsko, na písemné dotazy MF DNES nereagoval a mobil měl vypnutý.

Že zakoupené nemovitosti jsou zastaveny bance, je podle něj běžnou praxí, stejně jako to, že je komerční výstavba financována z úvěrů. Společnost prý jen za demoliční, přípravné a projekční práce už utratila několik milionů korun.

Podle Kúna se tak nemovitosti výrazně zhodnotily. „Případný pokus o odstoupení od smlouvy se zcela problematickou návratností a za složitých právních podmínek nepovažujeme ani za vhodný, ani za nezbytný. Zablokovalo by to výstavbu na řadu let. Deklarujeme, že uděláme vše pro to, aby na místě vyrostl v dohledné době funkční areál s příslušnou mírou zaměstnanosti, který území významně zhodnotí,“ uvedl jednatel firmy.

Pokuta 50 tisíc? Směšné

Pirátský zastupitel Nevrkla, který se jako znojemský advokát specializuje i na samosprávy, trvá na tom, aby se smlouvy dodržovaly a aby se město o svá práva hlásilo a neustupovalo. Za směšně nízkou také označuje dosavadní pokutu za nesplnění podmínek ve výši 50 tisíc korun. V novém návrhu už se objevuje částka 100 tisíc.

Případné odstoupení od smlouvy je na zastupitelích. Město i kvůli tomu nechává zpracovat právní analýzu, protože v případě pozemků jde o složitou právní problematiku.

„Jejím cílem je navrhnout takový postup, který minimalizuje všechna majetková a finanční rizika plynoucí pro město a zároveň jím dojde k naplnění záměrů města,“ sdělila mluvčí Pastrňáková.