Oslava 30 let transplantací kostní dřeně a krvetvorných buněk ve Fakultní...

Oslava 30 let transplantací kostní dřeně a krvetvorných buněk ve Fakultní nemocnici Brno. Na snímku staniční sestra Jana Polášková, která byla před lety sama pacientkou při transplantaci. | foto: ČTK

V Brně už 30 let provádí transplantace kostní dřeně, pacientkou byla i sestra

  • 0
Myslela si, že má obyčejnou virózu. Nakonec Janě Poláškové lékaři zjistili leukémii. Staniční sestra pracující v bohunické fakultní nemocnici se tak v roce 2001 stala jednou z mnoha pacientů s leukémií nebo nádorovými onemocněními krve, jimž v tomto zařízení pomáhají dohromady už třicet let transplantací kostní dřeně.

„Bolela mě hlava a měla jsem teplotu. Myslela jsem si, že to doma vyležím a bude vše v pořádku,“ vzpomíná Polášková, která pracovala ve Fakultní nemocnici Brno (FN Brno) už tehdy. Dnes působí přímo na tamní interní hematoonkologické klinice, kde transplantaci podstoupila.

Kolegyně v práci ji ale donutili, aby si nechala vzít krev a dala ji na rozbor. Po pár dnech Poláškové z laboratoře volali, že výsledky krve nejsou dobré a ať ihned dojede do nemocnice. Poté se už přešlo na hledání dárce kostní dřeně a chemoterapii, jež je před zákrokem nutná.

Dárcem se stala její mladší sestra. „Týden po transplantaci se ale její kmenové buňky nechytaly. Dostala jsem proto ještě i mou vlastní dřeň, kterou mi dřív odebrali jako záložní. Pak se začaly chytat sestřiny buňky i má dřeň a došlo ke komplikacím. S plicním selháním jsem musela pobýt nějakou dobu na ventilátoru na ARO,“ řekla Polášková. Dnes ovšem může díky transplantaci žít vcelku plnohodnotný život.

Podle vedoucího aseptické a transplantační jednotky Františka Folbery jsou podobné komplikace po zákroku běžné. Tělo nemocného bojuje s imunitou dárce, která se najednou objeví v organismu pacienta. Díky pokrokům moderní medicíny se daří tyto negativní následky transplantace zmírnit.

Od celkové anestezie ustupují

Další pokrok vidí přednosta interní hematoonkologické kliniky Jiří Mayer především v bezbolestnosti odběru. Dřív musel být dárce v celkové anestezii a opakovanými vpichy do pánevní kosti mu lékaři odebírali kostní dřeň. „Dnes je od této metody ústup a provádí se jen ve specifických případech. Umíme krvetvorné buňky dostat z kostní dřeně do krevního oběhu a pak nám stačí napojit dárce na přístroj a odebrat mu buňky ze žíly,“ vysvětlil Mayer.

Po odběru se transplantát musí dopravit co nejrychleji na transfuzní a tkáňové oddělení, kde pracovníci zkontrolují jeho kvalitu. „Na základě těchto parametrů ho rozdělíme do speciálních vaků a zmrazíme,“ vysvětluje proces zpracování transplantátu lékařka Simona Michlíčková. Poté ho skladují ve speciálních kontejnerech při teplotě minus 195 stupňů Celsia. Těsně před darováním pacientovi transplantát rozmrazují ve vodní lázni.

FN Brno spolupracuje od roku 1995 s Českým národním registrem dárců kostní dřeně (ČNRDD), který má bezmála 120 tisíc registrovaných dárců. „Je to databáze mladých zdravých lidí, kteří mají zájem se stát optimálním dárcem. Navíc je náš program globální, takže jsme od 90. let prostřednictvím registru poskytli FN Brno víc než tři sta dárců,“ řekl vedoucí lékař ČNRDD Pavel Jindra.

První transplantaci provedli brněnští lékaři v roce 1993. Podle Mayera zvládají v posledních letech okolo stovky výkonů ročně a za 30 let fungování provedli v souhrnu zhruba tři tisíce transplantací kostní dřeně a krvetvorných buněk.