Žalobu podalo hnutí Děti Země rok poté, co brněnští zastupitelé rozhodli, že chtějí nové nádraží v odsunuté poloze, tedy v místě dnešního nákladového dolního nádraží zhruba kilometr na jih od současného hlavního.
Druhou variantou bylo nádraží v místě zhruba dnešního pátého a šestého nástupiště hlavního nádraží u ulice Nové sady.
„V žalobě namítáme absenci závazného stanoviska na ochranu krajinného rázu, které nebylo vůbec vydáno. Dále namítáme nezákonné vydání závazného stanoviska na ochranu před hlukem, neboť se opírá o zcela nekvalitní hlukovou studii z roku 2012, která účelově podceňuje vyšší intenzity hluku v okolí tratí, zejména v Židenicích, a ještě nelogicky zohledňuje starou hlukovou zátěž,“ uvedl předseda sdružení Děti Země Miroslav Patrik.
K žalobě Dětí Země se připojila i jedna fyzická osoba ze Židenic. Oba žalobci očekávají rozsudek do pěti měsíců.
Rozhodnutí je technicky stejně nepoužitelné, tvrdí Patrik
Jde už o druhou žalobu tohoto hnutí proti územnímu rozhodnutí pro odsunované nádraží v Brně, přičemž Krajský soud v Brně v prosinci 2008 rozsudkem první územní rozhodnutí z listopadu 2006 zrušil. Žalobu tehdy podal i spolek Stará Osada - Židenice a 13 fyzických osob ze Židenic.
Druhé územní rozhodnutí z července 2010 zrušil brněnský magistrát v listopadu 2011. Soud teď řeší zákonnost třetího územní rozhodnutí.
„První územní rozhodnutí zrušil soud v roce 2008 ze šesti důvodů a magistrát v roce 2011 zrušil druhé územní rozhodnutí ze dvou důvodů, takže nám bude stačit, pokud soud uzná aspoň jeden žalobní bod ze dvou. Podle našeho zjištění územní rozhodnutí sice trpí ještě asi třemi dalšími vadami, ale ty nebyly z našeho pohledu tak závažné, takže žaloba obsahuje jen dva rozsáhlé žalobní body,“ podotýká Patrik.
Podle něj je současné územní rozhodnutí technicky a stavebně stejně nepoužitelné, neboť se projekt změnil. „Navíc nepočítá s efektivním využíváním nákladní železniční dopravy,“ dodal.
Nákladní dopravci projekt dlouhodobě kritizují a obávají se malé prostupnosti brněnského uzlu.
Nové nádraží má stát podle studie proveditelnosti zhruba 50 miliard korun, přičemž město bude muset postavit infrastrukturu zhruba za tři miliardy korun, aby bylo vůbec možné nádraží dopravně obsloužit.
Město s krajem také chtělo s nádražím stavět podzemní železnici v severojižním směru, což vláda ve svém rozhodnutí nezohlednila.
Správa železniční dopravní cesty s městem stále teprve připravuje zadání pro studii proveditelnosti na tuto železnici. Za uplynulý rok se příprava stavby téměř neposunula.
Smuteční pochod aktivistů kvůli odsunu nádraží
