Například odpovědnost za vydávání souhlasu s novými automaty v oblasti Brna-středu si přehazuje městská část s magistrátem jako horký brambor. Idnes proto přináší základní otázky a odpovědi okolo hracích automatů.
Kdo povoluje ve městě další automaty?
Klasické hrací automaty, v řeči zákona výherní hrací přístroje (zkratka VHP), povoluje obec. Ta může vyhláškou přesně vyjmenovat ulice, kde se nesmí takové automaty vůbec nacházet. Případně, jak to udělal například Nový Lískovec, je může zakázat na celém území. Město Brno takovou vyhlášku má, VHP jsou zakázané například na náměstí Svobody. Jenže takzvané videoloterijní terminály povoluje Ministerstvo financí. A tak ministerstvo zavedlo od léta nové pravidlo. Součástí každé žádosti o videoterminál musí být čestné prohlášení majitele herny, že s tím obec souhlasí.
Znamená to v případě Brna městská část nebo magistrát?
"Zpravidla je to městská část. V případě Brna-střed je to ale magistrát," tvrdí mluvčí ministerstva Radek Ležatka. Přiznává však, že je to ponecháno na majiteli herny, na koho se obrátí s žádostí o souhlas. A například Kasino 777 na náměstí Svobody se obrátilo na Brno-střed. Radnice vzala jeho žádost na vědomí, ministerstvo pak herně žádost uznalo. Městská část se ale pak vytáčela, že věc náležela magistrátu. "Nemá to logiku," říká náměstek primátora Daniel Rychnovský. "Ta věc se musí vyjasnit, aby se herny v Brně nerozmáhaly," slibuje.
V úterý budou schvalovat brněnští zastupitelé novou vyhlášku, která říká, že ve vzdálenosti 100 metrů od budov škol, nemocnic, úřadů nebo sociálních zařízení herny nesmí být. Platí to ale i pro videoterminály?
"V případě, že obec vydá vyhlášku, ministerstvo při povolování videoloterijních terminálů k této vyhlášce přihlíží," vysvětluje mluvčí Radek Ležatka, že nová brněnská vyhláška nemusí být pouhou kosmetickou úpravou. Při každé žádosti o povolení terminálů navíc teď herny musí požádat o souhlas radnici. Brno připravuje ještě další úpravu vyhlášky, která by herny omezila ještě v historickém centru a v sociálně vyloučených oblastech, například na Cejlu, Francouzské či Bratislavské ulici. "Novelizaci chceme navrhnout na jaře," upřesnil náměstek primátora Martin Ander.
Kam tečou peníze z výherních automatů?
Majitelé heren platí jednak místní a správní poplatky a jednak odvody na veřejně prospěšné účely. Co se týče správních poplatků, tak u výherních přístrojů jde polovina obci a polovina státu. U terminálů jdou všechny do státního rozpočtu. U odvodů je to částečně ponecháno na provozovateli. "U výherních přístrojů jdou všechny peníze obci, u terminálů se může herna rozhodnout, kam peníze pošle," upřesnil mluvčí ministerstva Ležatka.
Na jak dlouho dopředu se vydává povolení pro videoloterijní terminály?
Základní povolení ministerstvo vydává na 10 let.
Ministerstvo připravuje nový loterijní zákon. Jak pomůže obcím?
"Počítá se s tím, že obec získá nejen možnost rozhodnout o umístění všech typů her na svém území, ale přinese obcím i zvýšení výnosů z těchto zařízení," slibuje Radek Ležatka, ale jak dlouho přijetí zákona ještě bude trvat, nechce odhadovat. Teprve teď věcný návrh připomínkují ostatní ministerstva.
Jak jsou vůbec takové zmatky možné? Vždyť je zřejmé, že i terminál je automat...
Přesně to si myslí i radnice středočeského města Chrastava, která podala žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. Žádá v ní soud o určení, který ze státních orgánů má mít pravomoc povolovat videoloterijní terminály. Podle náměstka primátora Martina Andera by se k žalobě mělo připojit i Brno. "Máme odborný posudek, který říká, že i terminál odpovídá definici výherního přístroje, jak ji zná loterijní zákon," říká Ander, který zároveň přiznal, že připojení Brna k žalobě by na přístupu soudu nic nezměnilo. "Mělo by to ale větší politickou váhu," míní.
