Děkan Gelnar on-line: Budovy ani špičkové laboratoře vědu dělat neumí

Milan Gelnar je děkanem Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně od roku 2003. Kladně hodnotí rekonstrukci fakultního areálu v Kotlářské ulici a dostavbu kampusu v Bohunicích. O studiu na fakultě, její budoucnosti i problémech diskutuje se čtenáři iDNES.cz on-line.

Děkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Milan Gelnar hostem on-line rozhovoru | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

První dotaz on-line s děkanem přírodovědecké fakulty směřoval na vědecké úspěchy, jimiž se může fakulta honosit.

"Při činnosti jako je věda jsou klíčoví vždy lidé, ti schopní však vždy směřují za podmínkami, které jim špičkovou práci umožní. Budovy ani špičkové laboratoře samy žádnou vědu dělat neumí, teprve v kombinaci se špičkovými lidmi vzniká prostředí, které generuje originální nápady a umožňuje tvůrčí práci jednotlivců a vědeckých týmů," poznamenal Gelnar.

on-line s milanem gelnarem

Odpovědi děkana přírodovědecké fakulty čtěte - ZDE

Děkan přírodovědecké fakulty se zaměřil i na nelehké postavení mladých vědců a vysokoškolských učitelů v současnosti.

"Dovedu si představit, že by náš stát, který se sice proklamativně hlásí k tomu, že vědu a výzkum podporuje, myslel svá slova vážněji. Mnoho talentovaných mladých lidí z vědy často odchází jen proto, že chtějí normálně žít, založit rodinu, mít kde bydlet a s nástupním platem VŠ učitele se těžko začíná," poznamenal děkan.

Doba změn

"Museli jsme překonat nepředstavitelné problémy, demontovat, přestěhovat a znovu uvést do chodu, a to často i opakovaně, desítky laboratoří. Naši lidé podali mimořádné výkony, často tiše a bez zbytečného humbuku," hodnotí roky rekonstrukce fakulty děkan.

Za jeho působení se zcela přetvořila organizační struktura fakulty. Padesát malých kateder se přeměnilo ve třináct ústavů, které pokrývají široké spektrum disciplín.

Milan Gelnar se specializuje na ichtyoparazitologii, tedy studium cizopasníků ryb. Ve volném čase rád poslouchá jazz a hudbu Leoše Janáčka a čte historické romány.

Na konci ledna 2010 jeho sedmileté působení ve vedení fakulty končí. Od jara příštího roku plánuje vrátit se do laboratoře v Ústavu botaniky a zoologie.

Objevy fakulty: tužka i bílkovina

Polární stanice na Antarktidě, rozsáhlá botanická zahrada či hvězdná observatoř s jedním z největších dalekohledů v České republice. To jsou projekty, kterými se pyšní Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity.

Přírodovědecká fakulta

Založena byla v roce 1919 a patří mezi čtyři nejstarší fakulty Masarykovy univerzity.
Na fakultě působí jeden z nejaktivnějších studentských spolků - Spolek přírodovědců.
Studentům i pedagogům slouží univerzitní observatoř v blízkosti brněnské hvězdárny.
Fakulta má Botanickou zahradu.

Adresa: Kotlářská 2, 611 37 Brno
Web:
 http://www.sci.muni.cz/

Na fakultě vzniká i řada významných objevů. Jedním z nich je bílkovina, která dokáže zlikvidovat jedovaté chemické látky v půdě. V posledních letech vědci pracují i na vývoji unikátní plazmové tužky.

"Jedná se o zařízení, které vytváří plazmu za atmosférického tlaku nebo pod hladinou kapalin," popsal vynález Miloš Klíma z Ústavu fyzikální elektroniky.

Tužka bude sloužit při zpracování dřeva a kovu, ve strojírenském, chemickém a textilním průmyslu.

Počátky fakulty se datují do doby před devadesáti lety. První studenti ke studiu nastoupili již v roce 1920. "Budova bývalého chudobince v Kotlářské ulici byla tehdy považována za provizorium na pět až dvacet let," hovoří o době založení školy ředitel univerzitního archivu Jiří Pulec.

Počítalo se s výstavbou nové budovy v univerzitním areálu na Kraví Hoře. Hospodářská krize ve třicátých letech ale plány zarazila.

Plány na výstavbu nového univerzitního areálu v Bohunicích vznikly už počátkem 60. let. Ten byl dokončen teprve nedávno a přestěhovaly se sem převážně chemické obory. Zbytek fakulty dál využívá nově opravenou budovu na Kotlářské.