Soudci třiašedesátiletému Sýkorovi konkrétně přiznali dvacet tisíc eur, tedy přibližně 510 tisíc korun. Stát se teoreticky může ještě odvolat k velké komoře Evroského soudu pro lidská práva, obvykle to ale nedělá.
Justice poprvé zbavila Sýkoru způsobilosti v roce 2000, a to bez jeho vědomí. Návrh tehdy podalo město Brno. Muž měl zdravotní potíže a ocitl se také v sociální tísni.
Magistrát se potom stal mužovým opatrovníkem. Když se Sýkora o soudním rozhodnutí dozvěděl, odvolal se ke Krajskému soudu v Brně, který mu vyhověl a způsobilost mu navrátil.
Později se ale situace znovu zopakovala. Sýkora nebyl předvolán k soudu, psychiatrička vypracovala znalecký posudek na základě staré zdravotnické dokumentace.
Sýkora rozsudek vůbec neobdržel a nevěděl o něm, což je podle soudu chyba. "Teoreticky se to může stát každému z nás," varoval právník Ligy lidských práv Maroš Matiaško.
Do psychiatrické léčebny se muž dostal po roztržce s družkou. Město jako opatrovník s hospitalizací souhlasilo, proto byla považována za dobrovolnou, ačkoliv se uskutečnila proti Sýkorově vůli. Nedobrovolně strávil v léčebně dvacet dní.
Štrasburský soud tuto praxi zkritizoval. "Z rozhodnutí soudu plyne, že opatrovník nemůže automaticky rozhodovat o hospitalizaci člověka zbaveného způsobilosti. V případě, že s hospitalizací nesouhlasí, musí o zákonnosti zásahu do osobní svobody rozhodnout soud," uvedl Matiaško.
Už v říjnu štrasburský soud rozhodl, že Česko musí zaplatit téměř půl milionu korun Brňanu Lukáši Burešovi za nedobrovolnou hospitalizaci a nevhodné zacházení na psychiatrii v Černovicích (o případu čtěte zde).
Bureš tvrdil, že mu popruhy použité při kurtování způsobily hluboká zranění na rukou i kolem krku. Liga lidských práv případ označila za další důvod pro reformu psychiatrické péče v Česku.
