V Únanově na Znojemsku postavili čápi svá hnízda na dvou komínech jen asi 50 metrů od sebe. „Již v předcházejících letech mělo zájem o původní komín více čápů, ale obsadil je jeden pár a druhý tak odletěl. V letošním roce však zůstaly páry dva. První komín bývalého lihovaru je vyšší, druhý je klasický na vytápění budovy,“ popisuje starosta obce Vojtěch Fabík.
Čápi mají Únanov oblíbený už hodně dlouho. „Někdy v 80. letech minulého století pracovníci bývalého JZD spodní část komínu ucpali, tím zamezili proudění vzduchu a pak se tam čápi usadili. Tedy nejméně 30 let,“ dodává starosta.
Čápi nevyjedli všechny žáby, tvrdí bioložka
Podobné zkušenosti má i Klára Dandová z nedalekých Výrovic. „Čápi letos zahnízdili dvakrát. Místní říkají, že neslyší žáby. To ale spíš souvisí s prázdninovými tropy, určitě to není tak, že by čápi všechny žáby vyjedli,“ směje se vystudovaná bioložka.
Velká vedra přišla až v době, kdy již většina čápat létá a mohla se přesunout tam, kde je zrovna dostatek potravy. „V době žní to jsou především čerstvě posekaná nebo podmítnutá pole,“ vysvětluje ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.
Teplé počasí tak čápům příliš nevadí. Dospělí dokážou malá mláďata před nepřízní počasí chránit svými křídly, která podle potřeby vytvářejí deštník nebo slunečník. A větším mláďatům alespoň nosí ve voleti vodu na pití i na ochlazení.
Vzniká databáze mapující výskyt čápů
Zajímavou adaptací na vedro a sluneční žár je zvyk pokálet si svým vlastním trusem nohy. „Po zaschnutí trusu nohy zbělají, takže běháky dospělých čápů pak nejsou červené, ale bílé. Od takto zbarvených nohou se lépe odrážejí sluneční paprsky a ptáci se nepřehřívají,“ dodává Vermouzek.
Díky dobrovolníkům vzniká také unikátní databáze mapující výskyt čápů, odhadem v České republice letos hnízdilo přes 800 párů. Na mapě cap.birdlife.cz se lidé mohou podívat, kolik čápů mají ve svém okolí.
