Stačí, aby přišel jeden hustší déšť, a u středových zastřešených nástupišť se tvoří několikametrové louže. Glosátoři na sociálních sítích už Zvonařku začali nazývat veřejným koupalištěm.
„Však kde jinde mají autobusák kombinovaný s veřejným bazénem? A navíc zdarma!“ napsal třeba Tomáš Daněk. Další se „těší“, až si na Zvonařku přijdou v zimě zabruslit.
Na vině není nedokonalá střecha, jak by se na první pohled mohlo zdát. „Když hodně prší, kanály nestačí všechnu vodu odchytit, a tak steče po asfaltu pod zastřešený prostor. Také ji tam navezou autobusy, které přijíždějí a voda z nich crčí,“ vysvětluje Antonín Grund, ředitel společnosti ČSAD Brno Holding, která Zvonařku vlastní.
A tvrdí, že špatně vyspádovaná nástupiště nezpůsobují žádný zásadní problém.
„Příležitostná voda nekomplikuje jízdu autobusů ani pohyb pěších. Není to ideální, ale snažíme se na tom pracovat a situaci řešit. Nový asfalt ale nejde jen tak rozkopat,“ říká, ovšem bez konkrétního řešení. Než nějaké vymyslí, musí vodu po každém dešti odklízet údržbářská četa.
