Nová aréna za pavilonem Z má stavební povolení, finance ale chybí. (červen 2021)

Nová aréna za pavilonem Z má stavební povolení, finance ale chybí. (červen 2021) | foto: Vizualizace: PK OSSENDORF

ANALÝZA: Jak na provoz brněnské arény? Vedení města má tři varianty

  • 14
Poté, co hokejová Kometa letos na jaře vycouvala z výběrového řízení na provozovatele plánované arény na brněnském výstavišti, tvrdili představitelé města, že opakovaný tendr je záležitostí velmi krátké doby. Jenže místo několika týdnů se čekalo až do středy, přesto je výsledek zcela stejný jako posledně – nikdo se nepřihlásil.

Protože Brno z plánů na stavbu arény, která se i s dalšími vyvolanými investicemi v okolí vyšplhá na zhruba sedm miliard korun, nechce ustoupit, chopí se provozu sportovního a kulturního stánku pro třináct tisíc diváků samo.

Můžeme vypisovat další řízení, nebo se začneme bavit o tom, kdo by halu skutečně mohl provozovat.

Petr Kratochvílbrněnský radní a šéf představenstva firmy Arena Brno

„Máme možnost vypisovat další a další řízení s nějakými aktualizovanými podmínkami a nejasnou budoucností, nebo se začneme bavit o tom, kdo by halu skutečně mohl provozovat,“ jasně říká brněnský radní Petr Kratochvíl (ODS), že třetí tendr už město nevypíše a arénu si na sebe uváže samo. Kdo konkrétně se o provoz postará, komentovat nechtěl. Prý existuje několik alternativ a variant, mezi nimiž budou radní vybírat příští týden.

MF DNES představuje tři hlavní varianty. Tou první je provoz přes městskou společnost Starez-Sport, která se už dnes stará o brněnská sportoviště včetně stávající hokejové haly. „Logicky se v laickém uvažování nabízí, že provozuje-li nějaká městská firma sportoviště, tak proč ne také tohle. Ale problematika je složitější,“ komentuje.

Druhou možností je dát arénu na starost brněnskému výstavišti, v jehož sousedství stadion vyroste. Vedení veletrhů má ostatně zkušenosti s pořádáním hojně navštěvovaných akcí s mezinárodní účastí.

I proto radní Kratochvíl nemá obavy, že by Brno jako provozovatele drtil handicap oproti zavedeným společnostem. „Veletrhy pořádají spoustu kongresů a dalších akcí, také naše turistické centrum dělá řadu nadregionálních věcí. Můžeme koordinovat spoustu našich znalostí, což povede k dobrému efektu,“ vyzdvihuje radní.

Třetí alternativou – a z jeho slov nejspíš nejreálnější – je tak vytvořit právě skupinu, v níž by se potkali odborníci z jednotlivých organizací či společností města. Všechny by pak politici mohli soustředit třeba pod další městskou společnost Arena Brno, která vznikla právě za účelem přípravy stavby nové haly. Kratochvíl, jenž je předsedou představenstva této městské firmy, se k této variantě nevyjádřil.

Každopádně důvodem, proč chtělo město dát provoz soukromé firmě, jež je ve zmíněném byznysu zcela jistě zběhlejší než Brno, byl i fakt, že se měla podílet na přípravě stavby celé arény. „Aby se nestalo, že my ji nějak vybavíme a provozovatel pak řekne, že někde něco málo zvučí nebo svítí,“ líčí Kratochvíl. Teď to ale musí město stejně řešit, a navíc ponese riziko, kterému se chtělo původně vyhnout.

Zároveň vybavení zaplatí, což není součástí vysoutěžené ceny za stavbu arény. A stejně tak na Brno padne platba celého provozu haly. To nemusí být malá částka, zvlášť v době, kdy platby za energie letí nahoru a některá města na zimu zavírají kulturní stánky a sportoviště.

Krvácet nebudeme, slibuje radní

Půjde minimálně o miliony měsíčně. Provozovatel pražské O2 areny a O2 universa v první půlce roku před razantním navýšením cen zaplatil každý měsíc jen za teplo a elektřinu pro obě haly deset milionů.

Brno se přesto nebojí – ani energií, ani slabého zájmu. Radní tvrdí, že na magistrátu vědí, kolik a jakých akcí musí uspořádat, aby město kvůli hale dál „nekrvácelo“. Kromě Komety už veřejný zájem avizoval další sportovní velikán.

„Našim divákům se snažíme nabídnout co nejlepší zážitek a stěhování do nejmodernější haly ve střední Evropě, kterou by nová aréna měla být, je pro nás logický krok,“ sdělil v září jednatel organizace Oktagon MMA Ondřej Novotný, pořádající populární „zápasy v kleci“, s tím, že Rondo zájem diváků neukojí.

Přímo do provozu se ale nehrnul, halu by chtěl „jen“ využívat na své akce. U Komety není vyloučené, že se v budoucnu o provoz znovu přihlásí. „V žádném případě nechceme opustit myšlenku uzavření koncesní smlouvy k užívání arény. Věříme, že se k jednání vrátíme,“ prohlásil už v dubnu majitel klubu a dnes také brněnský zastupitel za ODS Libor Zábranský. A Kratochvíl zase nevyloučil, že časem – až bude hala stát – nezkusí město vypsat tendr na provozovatele znovu.

I když se aréna zatím ani po rozhodnutí o provozování městem nezačne stavět, na jaře už na místo vjedou bagry a pustí se do parkovacích ploch. Ty se totiž řeší samostatně, stejně jako zřízení nové smyčky a tramvajové zastávky v Pisárkách.