Stromořadí na náměstí Republiky v brněnských Husovicích.

Stromořadí na náměstí Republiky v brněnských Husovicích. | foto: Veronika Rút Fullerová

V Brně neumíme opravovat ulice, kde rostou stromy, bojí se místní kácení

  • 3
Obavy o pokácení stoleté lipové aleje v brněnských Husovicích vyvstaly mezi místními v souvislosti s úpravou náměstí Republiky. Podobu změn centrálního prostoru čtvrti navrhnou architekti v chystané soutěži. Zda bude součástí jejího zadání požadavek na ochranu stromořadí, však není jasné. Vyloučeno proto v tuto chvíli není ani odstranění dřevin.

Hrozbu kácení třířadého stromořadí vnímá místní obyvatelka Veronika Rút Fullerová jako velmi reálnou. „V Brně neumíme rekonstruovat ulice, kde jsou vzrostlé stromy. Málokdo chápe jejich hodnotu. Vždy se kácí a pak se buď nic nového nevysadí, nebo se to vysadí špatně. A pak jsou tam zakrslé pahýly, jako se to stalo na náměstí Svobody,“ upozorňuje Fullerová.

Posledním příkladem pokáceného stromořadí byla téměř stoletá, převážně lipová alej v Krkoškově ulici v sousedních Černých Polích, která padla k zemi loni na podzim. Podle odborníků to však byl jediný způsob, jak umožnit potřebnou rekonstrukci vodovodu a kanalizace vedoucích pod stromy.

V Brně padne téměř stoletá alej, bez kácení by nešlo opravit vodovod

Kvůli svým obavám sepsala Fullerová petici určenou pro magistrát, radnici Brna-sever a Kancelář architekta města (KAM). V ní požaduje nejen uchování unikátního stromořadí, ale i závaznou ochranu všech vzrostlých stromů ve městě a vytvoření koncepční strategie pro péči o zeleň. Pod dokument se podepsalo zhruba 900 lidí.

„Vykácení aleje by byla tragédie a hlavně to vůbec není nutné. Neexistuje pro to jediný rozumný důvod. Riskujeme příliš mnoho a nestojí to za to, podle odborného průzkumu jsou stromy ve většině zdravé a perspektivní. Z teplotní mapy je vidět, že na přechodu jen kousek od aleje je letní teplota o deset stupňů vyšší,“ argumentuje Fullerová s tím, že stromy pomáhají také tlumit hluk a prašnost.

Péči o alej má na starosti Veřejná zeleň města Brna, která si nechala udělat dendrologické průzkumy stromů. „Jsou ve stavu, kdy není potřeba všechny kácet. Odstranit se mají jenom asi dva,“ sděluje Kateřina Novotná z Veřejné zeleně s tím, že v posledních pěti letech šly k zemi asi čtyři stromy. Podle ní jsou dřeviny schopné vydržet další desítky let. „Perspektivu třeba na dalších osmdesát roků ale mají jen těžko,“ podotýká.

Pod stromy vede kanalizace

Do nejistoty kolem další existence aleje se zřejmě promítá i fakt, že pod středovou řadou vede kanalizace z roku 1905, která je ve velmi špatném stavebně-technickém stavu. Brněnské vodárny a kanalizace (BVK) proto chystají rekonstrukci, jež zahrne i vodovod.

Oprava potrubí sevře brněnské Židenice, už se kope na obou jejich okrajích

„Kanalizace bude zrušena, přesněji zalita a zaslepena, a nově umístěna do vozovky. Práce na potrubí budou prováděny mimo dosah stávajícího stromořadí,“ oznamuje mluvčí BVK Renata Hermanová. Místní se však obávají, že zalití zrušené kanalizace může stromy poškodit.

Opravu plánuje BVK provést v roce 2026, kromě inženýrských sítí čekají úpravy také povrchy silnic a chodníků. Veškeré dílčí změny připravované na prostranství se mají řešit komplexně, právě proto chystá KAM architektonickou soutěž na úpravu náměstí.

Náměstí je zanedbané, tvrdí architekti

„Jeho současný stav je zanedbaný a vlivem přerostlých stromů aleje a nedostatečného osvětlení v nočních hodinách nepůsobí zejména v jihovýchodní části přívětivě a bezpečně. Účelem soutěže je proto najít takové komplexní řešení, které vytvoří reprezentativní, přívětivý a bezpečný prostor odpovídající významu místa, které poslouží nejen místním, ale i návštěvníkům přilehlých budov veřejné vybavenosti,“ přibližuje mluvčí KAM Šárka Reichmannová.

Brno se dohodlo s řádem milosrdných na převodu nemocnice, nový špitál nebude

Finální termín uskutečnění ani zadání soutěže dosud není známý. Radní Brna-sever poslali připomínky, jimiž reagovali na obavy obyvatel z možného kácení. „V usnesení požadujeme, aby zadání obsahovalo nutnost zachování maximálního možného počtu stromů. Samozřejmě v závislosti na jejich zdravotním stavu,“ upřesňuje starosta městské části Martin Maleček (SOL).

Z úrovně radnice plánují také udělat sondy, aby ověřili, v jakém stavu jsou kořeny a kam až sahají.