Pod stromy totiž už sto let vede vodovod a kanalizace. A časté poruchy nasvědčují, že v aktuálním stavu nemůžou dál fungovat a je nutná rekonstrukce. A to právě na úkor lip a javorů.
„Sám jsem byl proti kácení. Lípa malolistá v dnešních podmínkách do takových rozměrů už nenaroste, bylo mi to líto,“ svěřuje se ředitel Veřejné zeleně města Brna Jozef Kasala.
 |
I proto se rozhodl v roce 2014 provést v ulici sondy, aby viděl, kam sahají kořeny stromů, a zda překáží rekonstrukci. „V podloží vozovky jsme nenašli ani jeden kořen, všechny šly podél ní v chodníku. Museli jsme konstatovat, že páteřní trubku vyměnit lze a umíme to. Jenže zajistit připojení dalších přípojek, zejména kanalizačních, aniž by došlo k poškození kořenů, nelze,“ popisuje Kasala.
Jiné cesty není, uznala zastánkyně aleje
Vypracované posudky zjistily to stejné. I kdyby se stromy okopaly, výrazně by se narušila jejich stabilita a z bezpečnostních důvodů by se stejně musely pokácet. „Rozhodli jsme se chovat rozumně a než všechno během deseti let potichu vyměnit, uděláme jako adekvátní náhradu novou výsadbu,“ přibližuje Kasala.
Místo lip a javorů se tak do ulice dosadí 88 neplodících třešní a hrušní. „V celé ulici je navržen závlahový systém, který pomůže dopěstování aleje do produktivního věku,“ zmiňuje šéf Veřejné zeleně města Brna.
Alej roku se kácení nevyhne, kraj se ale kvůli zdržení „klepe“ o dotaci |
Na finální podobu rekonstruované ulice měli zásadní vliv zástupci Spolku Krkoškova. „Už od počátku byla ulice rozdělená. Někteří lidé byli rádi, že lípy půjdou pryč, já byla do poslední chvíle pro to, aby se alej zachovala. Jenže jsme uznali, že jiné cesty není, a těšíme se na novou hezkou ulici,“ líčí místopředsedkyně spolku Petra Vašutová.
I přes sentimentální hodnotu stromů uznává, že rozsah rekonstrukce je s jejich další existencí neslučitelný.
„Vlivem růstu stromů, podrůstání a následného přírůstu kořenů dochází k narušování chodníků,“ podotýká vedoucí útvaru inženýrských služeb městské společnosti Brněnské vodárny a kanalizace Jaromír Peška. „Dělali jsme petici, abychom byli vyslyšeni, což jsme byli. Nechtěli jsme, aby to bylo o nás bez nás, což se nestalo,“ komentuje své snažení Vašutová.
Nové stromy? Žádná párátka
Jednání o osudu aleje započala už v roce 2013. „Dlouho se zkoumaly stromy a hledala se různá řešení, jak je zachovat. V roce 2016 padlo rozhodnutí, že alej musí být pokácena,“ ohlíží se starosta městské části Brno-sever Martin Maleček (SOL).
O rok později se vyřešila finální podoba ulice a na žádost odboru životního prostředí brněnského magistrátu se vydalo povolení ke kácení.
„Během jednání se uvažovalo i o tom, že by se část stromů zachovala. Pak by to ale byl takový kočkopes. Nové stromky vedle starých stromů, u nichž bychom ani nevěděli, jak by přežily dál,“ řekla Vašutová.
Lidé jsou naštvaní, že s opravou ulice v Brně zmizely i desítky stromů |
Statné lípy totiž prosperovaly díky výživě z propouštějícího kanálu, což by po rekonstrukci nebylo možné. Nové stromy budou mít až osm metrů. „Nikdy nedosáhnou parametrů lip, ale budou to vzrostlé stromy, žádná párátka. Také jsme chtěli, aby rychle rostly,“ sděluje místopředsedkyně Spolku Krkoškova
Odkaz starých lip nicméně bude žít dál. „Část stromů použijeme na výrobu městského mobiliáře a část nabídneme některým řezbářským dílnám,“ oznamuje Kasala.
Práce na rekonstrukci Krkoškovy ulice začaly minulý týden, kácet se bude od úterý do konce tohoto týdne. Závěr rekonstrukce za 122 milionů korun je plánovaný na duben 2024, ten samý rok se uskuteční i výsadba stromů. Kromě 88 kusů v ulici Krkoškova se plánuje i dalších 150 jinde na Brně-sever.
