Venku to sice občas ještě připomíná červenec, ale častější ranní mlhy, studené večery a brzká tma dávají jasně vědět, že přišel podzim. A s ním i vyšší pravděpodobnost střetu se zvěří. Především v lesních úsecích nebo u polí je pravděpodobnost toho, že potkáte lesní zvěř, poměrně vysoká.
Sražené zvěře na podzim přibývá, nehod může být až čtyřikrát více |
Na podzim navíc riziko srážky výrazně roste, varují řidiče odborníci. S přechodem na zimní čas se odpolední dopravní špička přesouvá do pozdějších hodin, a právě tehdy bývá lesní zvěř nejvíc aktivní.
„Vysoká se chodí pást dvakrát denně, a to ráno před východem slunce a večer, kdy migruje za potravou a často přechází silnice,“ vysvětlil Václav Přeček z okresního mysliveckého spolku Karviná. „Její aktivita začíná většinou už hodinu před setměním.“
V noci jsou aktivní také prasata, která jdou vidět nejhůř. Ze statistik Centra dopravního výzkumu a Generali České pojišťovny vyplývá, že nejvíc nehod se stává dvě hodiny po setmění a hodinu před východem slunce. Na podzim jsou srážky až čtyřikrát častější.
Před několika málo dny měla nepříjemný zážitek také řidička Škody Octavia z Českolipska. Když jela z Nové Huti na Horní Světlou, vběhla ji před auto srnka. Řidička bohužel udělala svým způsobem pochopitelnou chybu a srnce se snažila vyhnout. To se jí sice povedlo, ale tím, že strhla řízení, nabourala do stromu u silnice. Měla velké štěstí, že si nezpůsobila žádná velká zranění. Škoda na autě pak byla policií odhadnuta na osmdesát tisíc korun.
A co tedy měla dělat? Zjednodušeně řečeno, prostě jen pořádně brzdit a držet pevně volant ve směru jízdy. To je jediná správná možnost, jak reagovat na zvěř na silnici. Pokud totiž řidič jede po okresce devadesátkou, přičemž na silnici je třeba mokré listí, je velká šance, že jakýkoli pokus o úhybný manévr skončí tak jako v případě řidičky.
Mladá řidička se pokusila zabránit srážce s lesní zvěří, vůz ale strhla přímo ze srázu a ten se poté několikrát převrátil.
Policejní tisková mluvčí Ivana Baláková proto radí: „Jestliže na silnici zaregistrujeme lesní zvěř na větší vzdálenost, opatrně zastavíme a světla přepneme na tlumená. Můžeme se i pokusit zvíře vyplašit troubením, to se nám ale nemusí vždy povést. Dále platí, že tam, kde můžeme předpokládat zvýšený výskyt lesní zvěře, preventivně snížíme rychlost. Pokud nás zvíře překvapí tak, že nám skočí před auto na krátkou vzdálenost, neměli bychom se snažit střetu vyhnout tím, že strhneme řízení vpravo nebo vlevo, obojí je velmi riskantní. Optimální je dupnout na brzdu. Noha přitom musí být zapřená o brzdu a volant držíme pevně ve směru jízdy.“
Policie je nutnost
Pokud dojde ke střetu se zvěří, chovejte se stejně jako u jakékoli jiné dopravní nehody. Zapněte varovná světla a hlavně zkontrolujte, jak je na tom posádka auta. Pokud jsou na místě zranění, ihned volejte záchrannou službu. Pokud ne, je nutné, aby všichni vystoupili z auta a ideálně opustili silnici. Je nutné si obléknout reflexní vestu a místo nehody označit výstražným trojúhelníkem. Pamatujte – po srážce se zvěří vždy volejte policii!
Policejní tisková mluvčí Jihomoravského kraje Petra Ledabylová pak před časem vysvětlila: „I v případě, kdy je škoda zcela minimální nebo zraněné zvíře z místa nehody uteče, má řidič povinnost oznámit událost policii. Policisté pak řidiče poučí, jak dále postupovat, zeptají se na případná zranění řidiče a posádky vozu a nutnost přivolání záchranné služby.“
Škoda Fabia po středu s divočákem
„Policie také vyrozumí majitele zvěře, což je většinou místní myslivecké sdružení, které se o usmrcené či zraněné zvíře postará. Pokud by řidiče napadlo si mrtvé zvíře z místa odvézt a ponechat, dopustil by se (v závislosti na výši škody způsobené mysliveckému sdružení jako vlastníkovi zvěře) přestupku proti majetku, nebo dokonce krádeže. Na zvíře nesahejte také kvůli riziku, že zraněný kus může být agresivní nebo nemocný,“ uvedla Ledabylová.
Zdůraznila také, že střetům se zvěří se úplně zabránit nedá, je ale vhodné dodržovat několik doporučení, jak toto riziko minimalizovat. „Řidiči by měli věnovat zvýšenou pozornost úsekům pozemních komunikací, které jsou obehnané vysokou trávou, lesním úsekům, silnicím mezi poli se zemědělskými plodinami nebo místům, která jsou osazená výstražnou dopravní značkou ‚Zvěř‘, která na častý výskyt divoké zvěře upozorňuje.
Aktivita zvěře je vyšší ve večerních a nočních hodinách, řidiči by měli proto přizpůsobit rychlost jízdy, aby při spatření zvěře mohli včas zareagovat. Často je možné poblíž silnic spatřit záblesky v očích zvěře ještě předtím, než je vidět zvíře samotné. Zvěř může být oslněna v případě použití dálkových světel, ztlumte je proto na potkávací.
Pamatujte také na to, že zvláště srnčí zvěř chodí po skupinkách, a pokud si všimnete jednoho zvířete, pravděpodobně jsou poblíž něj i další. Vzhledem k tomu, že při střetech se zvěří vznikají často vysoké škody na vozidlech, je vhodné mít kvalitní pojištění zahrnující také střet se zvěří.“
Domácí, nebo volně žijící?
Ti řidiči, kteří mají sjednáno havarijní pojištění nebo specializované připojištění proti střetu se zvěří, mohou škody uplatnit u své pojišťovny. Pozor ale dejte na rozdíl mezi „zvířetem“ a „zvěří“. Pojišťovna uhradí škody pouze v případě, kdy došlo ke střetu se zvěří, tedy se srnami, jeleny, divokými prasaty nebo třeba zajíci. Zjednodušeně řečeno, škody uhradí v případě, že k nehodě došlo s volně žijícími zvířaty. Za ty totiž z logiky věci nikdo neodpovídá.
Jiné je to ale v případě, kdy dojde k nehodě s domácími zvířaty, tedy třeba se psem, kočkou, ale třeba i koněm. Za ta jsou odpovědní jejich majitelé a ti také musí škody zaplatit. Doporučujeme i u těchto nehod vždy volat policii. Už jen z důvodu, kdy není majitel poblíž, protože policisté mohou podle čipů nebo třeba tetování zvířete majitele dohledat. Ten pak má vyhráno, pokud je pojištěný. Pokud ne, musí škodu uhradit z vlastní kapsy.
