Monopost měl dva klíče – stříbrný umožňoval motoru dosáhnout maximálně třicetikilometrové rychlosti, zlatý dovolil jet rychlostí 170 kilometrů za hodinu, napsala agentura AFP.
Automobil nebyl v provozu od íránské revoluce z roku 1979, která monarchii svrhla. Vzbuzuje ale velký zájem mladých návštěvníků teheránského muzea starých automobilů, kde je vystaven.
Muzeum bylo otevřeno v listopadu díky Nadaci vyděděných, jež spravuje majetek příslušníků minulého režimu zabavený po revoluci. Do muzea už zavítalo víc lidí než těch, kteří každý měsíc navštíví národní muzeum.
„Mám to tady moc ráda, protože jsou tu shromážděny vzácné předměty, jež se zachránily po revoluci a které jsou dokladem našich dějin,“ řekla jedna z návštěvnic, pětapadesátiletá Farzáneh.
V budově zabírající 11 000 metrů čtverečních si lze prohlédnout 55 aut, dva kočáry a čtyři motocykly. Na jednom z nich jezdila poslední šáhova manželka Fárah. Ve skladech je dalších sto aut, která čekají na zrestaurování, a pak budou také k vidění. Muzeum je na západě Teheránu v průmyslové zóně, kde je několik automobilek.
Jeho mladý ředitel Mohammad Fál s pýchou ukazuje na černý Rolls-Royce Silver Ghost z roku 1922. Ne kvůli tomu, jak je luxusní, ale proto, že se jej podařilo zachránit navzdory ostré bitvě s bývalou vládnoucí rodinou.
„Šest měsíců před revolucí ho poslali do továrny Rolls-Royce na obnovu. Po svém svržení rodina Pahlaví továrnu žádala, aby jí byl vůz vrácen, protože je majetkem dynastie,“ vysvětlil Fál. Po soudní bitvě britský soud rozhodl, že automobil náleží íránskému státu, nikoli rodině šáha a auto se vrátilo do Íránu.
Klenotem muzea je Model A z roku 1930 bývalé americké automobilky Pierce Arrow. Ve své době to bylo nejdražší auto v USA za 30 000 dolarů, což byla tehdy osmina íránského státního rozpočtu. Získal ho zakladatel dynastie Rezá šáh Pahlaví. Nárazníky, rám čelního skla a reflektory jsou pochromované a na bočních dveřích je znak monarchie.
Auto pak dostal šáh Mohammad Rezá, svržený později revolucí. Používal ho při slavnostních příležitostech, například když se ženil se svou druhou ženou Sorajjou nebo při otcově pohřbu.
„Považujeme ty automobily za součást íránského kulturního dědictví, jež náleží národu, ne královské rodině,“ říká Fál.
Návštěvníci se často zastavují u Mercedesu 500 K z roku 1934, což byl Hitlerův dar Rezovi šáhovi, jehož nacistický diktátor obdivoval. Firma vyrobila v této řadě jen šest automobilů a pět z nich bylo zničeno za druhé světové války. Dochoval se pouze ten ze zdejšího muzea. „Firma Mercedes nabídla, že jej odkoupí za cenu, jakou si stanovíme. Velmi ráda by ho měla ve svém muzeum, my jsme to ale odmítli,“ řekl Fál.
