Každá větší taxislužba se dušuje, že je schopna vyslat auto s dvojicí řidičů. Jeden z taxikářů pak usedne za volant zákazníkova auta, druhý jede v závěsu, aby se spolu, poté co odvezou podnapilého domů, mohli vrátit zpět. Háček však může být v tom, že pokud taxikář jízdu s autem zákazníka nezvládne a vůz nabourá, čeká na majitele auta tahanice o náhradu škody. "Škodu by musel zaplatit řidič, ale podle statistik bourají taxikáři jen výjimečně," tvrdí majitel pražské taxislužby Jiří Kvasnička. Vše je o něco jednodušší, pokud má auto havarijní pojistku, pak bude majitel na taxikáři požadovat jen spoluúčast.
Podle spolumajitele pražské firmy Drink SOS Martina Beneše, počítá jejich nabídka i s možnou nehodou. "Máme uzavřenou pojistku na naši podnikatelskou činnost, ze které bychom v případě nehody škodu uhradili." Že je o takové služby docela zájem, potvrzuje slovy: "Nejezdíme jenom po Praze, často vozíme lidi po středočeských městech, ale jednou už jsme vezli zákazníka i s jeho autem do Ostravy." Taková cesta přišla tehdy podnikatele, který se zapomněl u skleničky alkoholu, pět tisíc korun. Někdy se k převozu řidičů i aut vážou humorné příběhy. "Jednou jsme vezli jednu mladou dámu, ta nám řekla, že chce na Prosek, a usnula. Tam nám trvalo desítky minut, než jsme ji probudili. Museli jsme dámu lechtat a občas jsme s ní notně zatřepali, protože spala jako dudek," popisuje Martin Beneš. "Ale nevozíme jen opilé lidi. Volají lidé, kteří vypili jedno pivo a musí se někam i s autem dostat, volají i naprosto střízliví.
Když třeba napadne sníh, volají nás čerství držitelé řidičáku. Měli jsme i případ, že jsme vezli úplně nové auto. Majitel měl takovou radost, že si koupil auto, že to hned zapil."
Za ujetý kilometr se zákazníkovým autem si firma Drink SOS účtuje pětadvacet korun, platí se i za přistavení vozu - maximálně dvaasedmdesát korun. Při mimoměstských vyjížďkách je cena smluvní. Běžní taxikáři nemají většinou na tuto službu ceník, ceny jsou buď smluvní, nebo se účtuje taxa za dva vyslané vozy (v Praze stojí ujetý kilometr jednoho vozu maximálně sedmnáct korun, někde jsou sazby vyšší, nižší jsou v malých městech). Některé firmy takovou službu hodnotí součtem ceny za jeden vůz a ceny za čekání, která hodnotí práci druhého řidiče.
Podle spolumajitele pražské firmy Drink SOS Martina Beneše, počítá jejich nabídka i s možnou nehodou. "Máme uzavřenou pojistku na naši podnikatelskou činnost, ze které bychom v případě nehody škodu uhradili." Že je o takové služby docela zájem, potvrzuje slovy: "Nejezdíme jenom po Praze, často vozíme lidi po středočeských městech, ale jednou už jsme vezli zákazníka i s jeho autem do Ostravy." Taková cesta přišla tehdy podnikatele, který se zapomněl u skleničky alkoholu, pět tisíc korun. Někdy se k převozu řidičů i aut vážou humorné příběhy. "Jednou jsme vezli jednu mladou dámu, ta nám řekla, že chce na Prosek, a usnula. Tam nám trvalo desítky minut, než jsme ji probudili. Museli jsme dámu lechtat a občas jsme s ní notně zatřepali, protože spala jako dudek," popisuje Martin Beneš. "Ale nevozíme jen opilé lidi. Volají lidé, kteří vypili jedno pivo a musí se někam i s autem dostat, volají i naprosto střízliví.
Když třeba napadne sníh, volají nás čerství držitelé řidičáku. Měli jsme i případ, že jsme vezli úplně nové auto. Majitel měl takovou radost, že si koupil auto, že to hned zapil."
Za ujetý kilometr se zákazníkovým autem si firma Drink SOS účtuje pětadvacet korun, platí se i za přistavení vozu - maximálně dvaasedmdesát korun. Při mimoměstských vyjížďkách je cena smluvní. Běžní taxikáři nemají většinou na tuto službu ceník, ceny jsou buď smluvní, nebo se účtuje taxa za dva vyslané vozy (v Praze stojí ujetý kilometr jednoho vozu maximálně sedmnáct korun, někde jsou sazby vyšší, nižší jsou v malých městech). Některé firmy takovou službu hodnotí součtem ceny za jeden vůz a ceny za čekání, která hodnotí práci druhého řidiče.
