K autům jste tíhla odmalička? Nebo to přišlo až při studiích?
Vždycky mě trochu zajímala. Ale nápad, že bych se jim mohla věnovat profesionálně, se zrodil, řekněme, během střední školy. Chodila jsem na školu, která s tím měla pramálo společného, bylo to klasické gymnázium, kde se učí latina, řečtina a humanitní předměty. Ale mezitím jsem se hodně zajímala zejména o technické předměty, a odtud se zrodila myšlenka dělat inženýrství. Jako děvče mě hodně bavily hlavně motorky, takže odtud se zrodila myšlenka strojírenství.
Takže, co váš víc baví – auta, nebo motorky?
Mám ráda obojí, neumím dát některému z těch dvou světů prioritu, oba mi připadají velmi fascinující. Teď, když pracuji v Maserati více než deset let s jsem přeci jen víc ve světě aut, možná přeci jen o něco ta.
Já hluk motoru opravdu miluji, nicméně mladší generace, které mají mysl otevřenější než my, si pravděpodobně tuto silnou emoční hodnotu s hlukem motoru nespojují.
