Druhy měření máme dva: okamžité a úsekové. Zatímco okamžité změří rychlost obvykle tím, že vůz přejede indukční smyčky ve vozovce, úsekové vypočítává průměrnou rychlost v určitém úseku.
Začátek úsekového měření je označen cedulí „měření rychlosti“. Začíná přesně v místě, kde jsou kolmo na vozovku namalované bílé čáry, na které míří kamery. Stejně vypadá i konec úseku. „Minimální délka úseku je sto metrů, maximální deset kilometrů,“ říká Dušan Horniak z firmy Camea, která instaluje radary po celé republice.
Existují ale i virtuální úseky. Například na Jižní spojce v Praze směrem na Černý Most. Tam je několik kamer za sebou. Jedny jsou za Barrandovským mostem, další po čtvrt kilometru, poté pod křížením s magistrálou a následně ještě po kilometru jsou poslední.
Řada lidí si myslí, že když vjedou rychle do začátku úseku, a pak výrazně zpomalí, sníží tím průměrnou rychlost na požadovanou hodnotu a pokuta jim nepřijde. Ovšem tam, kde jsou virtuální úseky, to příliš nepomůže.
Kamery totiž zaznamenají průměrnou rychlost ze všech tří úseků. Na již zmíněné Jižní spojce, kde se smí jet maximálně osmdesát kilometrů v hodině, má první úsek jen 250 metrů, druhý virtuální přes tři kilometry a poslední kilometr. Pokud pojedete v prvním krátkém úseku stovkou a v dalších šedesátkou, přijde vám pokuta z prvního.
„Je to ale tak, že tady nelze získat tři přestupky zároveň. Je brán vždy ten s nejvyšší rychlostí,“ vysvětluje vedoucí servisního střediska Horniak.
Pokud však má úsek kamery jen na začátku a na konci a vy do něj vjedete neúměrně rychle a poté zpomalíte pod maximální povolenou rychlost, pomůže vám to. V tomto případě kamery zaznamenávají totiž jen jednu průměrnou rychlost, žádný virtuální úsek tam není.
Přejíždět z pruhu do pruhu nepomáhá
Někteří řidiči zkouší před kamerami přejet z pruhu do pruhu. V domnění, že kamera míří jen na jízdní pruh a značku nezaznamená. To je ale v dnešní době už zbytečné. „Je tam přesah, kamery se kříží, takže je jedno, kde se vozidlo nachází,“ říká Horniak.
Od pokuty řidiče často zachraňuje fakt, že na radarech je nastavená tolerance. Podle informací iDNES.cz by to v Praze v místech, kde se smí jezdit 50 kilometrů v hodině, mělo být momentálně 64 kilometrů za hodinu. Kdyby byla tolerance nižší, přibylo by tolik přestupků, že by je magistrát už vůbec nezvládal zpracovávat.
„Navíc systém Unicam velocity funguje s přesností plus minus tři kilometry v hodině při rychlosti do sto kilometrů za hodinu a tři procenta, pokud řidič jede více než stovkou. Takže pokud řidič udělá přestupek, jsou mu vždy automaticky odečteny tři kilometry v hodině, případně tři procenta,“ informuje Horniak.
Radary z peněz EU nejdřív nepokutují
Ne všude, kde vidíme radary, ale hrozí pokuty. Co se týče Prahy, tak například v ulici V Holešovičkách chytají hříšníky jen směrem z centra. Do centra ne. Naopak na magistrále u Pankráce chodí pokuty jen ze směru do centra, z centra ne.
„Záleží, zda byly kamery pořízeny z příspěvku EU, nebo byly již dříve instalovány za finanční prostředky hlavního města Prahy,“ uvedl mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Měřiče okamžité rychlosti na Modřanské ulici v Praze
Radary za evropské peníze byly pořízeny ke statistickým účelům a těm musí sloužit po dobu minimálně pěti let. „Po vypršení pětileté lhůty může správa komunikací radar spustit,“ říká Horniak z firmy Camea. Například v ulici V Holešovičkách už plánují, že měřidla začnou pokutovat i auta jedoucí směrem do centra.
Okamžitě měření
Radary měřící okamžitou rychlost slouží obvykle jako ochrana přechodů pro chodce. V Praze se nacházejí mimo jiné v Modřanské nebo Střešovické ulici. Poznáte je podle bílé čáry, kolem které jsou jakoby záplaty ve tvaru obdélníku. Pod nimi jsou ve vozovce schované indukční smyčky.
„První indukční smyčka zaznamená signál vozidla, druhá smyčka pak zaznamená další signál vozidla. Je to takový kraťoučký úsek, kde jsou zaznamenány dvě hodnoty, z nichž se vypočítá okamžitá rychlost,“ líčí Dušan Horniak.
Záblesková jednotka slouží k nasvícení kabiny řidiče. V Česku blýská převážně červeně.
Kamera zároveň vždy vyfotí registrační značku a záblesková jednotka nasvítí kabinu řidiče. V Česku obvykle blýská červeně, například v Německu bíle. „Je to čistě kvůli nasvícené obličeje. S tím, že náš systém je vůči řidičům shovívavější, že je to tak neoslní,“ říká vedoucí.
Aby byla data z kamer relevantní, je potřeba zařízení pravidelně servisovat. „Pokud by se tak nedělo, kamery se znečistí a budou špatně číst registrační značky. Při nějaké nehodě, silném větru anebo vandalismu může dojít ke změně pozice kamery, a tím i k teoretické změně délky úseku, což vede k nevalidním přestupkům z daného úseku,“ dodává Dušan Horniak.
