Zákon předepisuje řidičům celodenně svítit v období, kdy neplatí letní čas. Tato povinnost odpadne na konci března příštího roku. V zahraničí se stále více prosazuje svícení za dne po celý rok, podobné snahy se stále více objevují i v Česku.
Celodenní svícení má několik předností. Řidiči se navzájem lépe vidí. "Třeba neosvětlený vůz v koloně aut svítících snadno zanikne," vysvětluje Václav Špička z Autoklubu. Někteří motoristé navíc i v letním období zapomínají včas rozsvítit, když se setmí nebo se náhle za dne změní světelné podmínky. Podle Špičky je nejhorší polovičatost, která se na silnicích objevuje právě v létě a na podzim. Někteří řidiči svítí a někteří nesvítí, což je pro bezpečnost provozu nejhorší. Podle dopravních odborníků by si řidiči měli vytvořit návyk - sednou za volant, zapnout bezpečnostní pás a světla.
| Potížím lze předejít * Základem správně fungující elektrické soustavy vozu je dostatečně napnutý řemen pohánějící generátor * Důležitá je pravidelná kontrola hladiny elektrolytu v akumulátoru * Neuškodí kontrola a seřízení regulačního relé dobíjení * Kontakty akumulátoru nesmějí nést známky koroze * Nezapomínejte rozsvícená světla po zaparkování auta * Vyplatí se montáž akustické signalizace rozsvícených světel (signál se ozve při otevření dveří) * Při krátkých jízdách zbytečně nezapínejte elektrické spotřebiče, například přídavné světlomety a pod. * Do výbavy auta doplňte startovací kabely pro případ problémů se startováním automobilu (pet) |
Povinnost rozsvítit i za slunného dne mají kromě osobních a nákladních automobilů také jízdní kola a motorky nebo nemotorová vozidla jako je ruční vozík.
Odpůrci celodenního svícení argumentují především zvýšenou spotřebou paliva. To je však podle techniků zanedbatelné. Zvýšenou zátěž může pocítit elektrosoustava, hlavně akumulátor a žárovky, i to však platí spíše pro letité vozy, kterých je na silnicích stále dost. Majitelům postrarších aut lze proto doporučit preventivní kontrolu celé elektrosoustavy.
Celodenní svícení a vliv na spotřebu?
Objektivně zjistit, zda má svícení vliv na spotřebu není vůbec jednoduché. Odborníci soudí, že ani dlouhodobé a pečlivé zkoušky provozu dvou identických aut, z nichž jedno by celou dobu svítilo a druhé nikoli, by nemusely dát správnou odpověď.
"Prostě proto, že zvýšení zátěže motoru po zapnutí světel je velmi malé až zanedbatelné a naměřený rozdíl by se s největší pravděpodobností pohyboval hluboko pod obvyklou statistickou chybou měření při praktické jízdě," tvrdí například děkan Vojenskotechnické fakulty Vojenské akademie v Brně Jiří Stodola, který se ve své vědecké práci mnoho let specializuje na provoz silničních a speciálních vozidel.
Jiří Stodola svůj předpoklad potvrdil i matematickými výpočty, které aplikoval na osobní auto, s motorem o výkonu 50 kW a průměrnou spotřebu 8 l/100 km. Zapnutím osvětlení vozidla se zapnou světla: tlumená, přední obrysová, zadní koncová, osvětlení SPZ a osvětlení přístrojů. Celkem jde o 146 wattů příkonu. Při účinnosti alternátoru 0,7 představuje osvětlení zvýšení zátěže motoru vozidla o 208 W.
Vzhledem k tomu, že auto při běžné jízdě využívá jen zhruba polovinu až tři čtvrtiny výkonu motoru, pak jde o zvýšení zátěže motoru vinou alternátoru přibližně o půl až necelé jedno procento oproti zátěži motoru u nesvítícího automobilu. "Přepočteno na spotřebu proto jízda se zapnutými světly způsobí zvýšení spotřeby na sto kilometrů o čtyři a šest setin litru, což je množství, které se při ceně benzinu dvacet pět korun za litr dá pořídit za korunu a padesát haléřů," uzavírá Stodola.
