Čichám, čichám, nos si můžu strhat, ale necítím vůbec nic. Tohle že je plynová oktávka? Ta se tedy s tou, kterou jsem si nechal v roce 1998 přestavět na LPG, nedá vůbec srovnat. Jezdila dobře, ale často byla cítit; ještě starší favorit,
zděděný po strýci na počátku 90. let, pak v létě smrděl jako starý plynový sporák. Tady – nic. Ani napohled v interiéru nevidím na první pohled žádný kolébkový přepínač a barevné diody, ukazující množství plynu v bombě.
Až na ten druhý objevuji tlačítko GAS mezi dalšími podobnými čudlíky v liště pod ovládáním klimatizace. A ejhle, v otáčkoměru nacházím další palivoměr, budík s ručičkou stejnou jako má ten benzinový v tachometru – jen tady svítí zelený symbol bomby. Moc pěkně udělané, stejně jako informace palubního počítače, který říká, jestli měří průměrnou spotřebu benzinu nebo LPG.
A to nejlepší nakonec – plynová bomba, alias toroidní nádrž na místě rezervního kola v podlaze kufru. Nepřekáží, vejde se do ní 44 litrů LPG (celkový objem je 55 litrů, ale technicky se tankuje méně). Jediným minusem je, že při defektu
pneumatiky se musíte spokojit se zacpáním díry lepicí sadou, což vám vydrží tak 50 kilometrů, nejlépe ovšem jen k prvnímu pneuservisu. Jenže tenhle systém je už beztak standardem pro všechny škodovky – když si nepřiplatíte, rezervu nedostanete.
Takže nic nového. Kromě plynové nádrže má oktávka i původní nezmenšenou benzinovou, na 55 litrů. Celý systém sekvenčního vstřikování má pochopitelně plnou dvouletou záruku výrobce, což je velká výhoda.
Pod kapotou jen 1,6
Škodovka nabízí ekologicky a ekonomicky smýšlejícím řidičům jediný plynový model, právě tuhle oktávii s koncepčně obstarožním, ale tady výborně fungujícím benzinovým motorem 1.6 MPI. To je osmiventilový čtyřválec s vícebodovým
vstřikováním do sání (MPI = multi-point injection). A pozor, to poslední I je tady zelené, aby nikdo nebyl na pochybách, s kým má tu čest.
Škoda Octavia na LPG má pro každou nádrž extra palivoměr.
Výrobce udává u motoru dva různé výkony, na benzin 75 a na plyn 72 kW. Vyrážíme tedy, plni očekávání. Hned po rozjezdu se pohon sám přepíná na plyn, pokud bychom chtěli, dal by se tlačítkem přehodit zpátky na benzin. Chvíli to zkoušíme a zjišťujeme, že v oktávce není vůbec žádný rozdíl v tahu při jízdě na plyn a na benzin. Ani ve vysoké rychlosti a otáčkách – v pěti tisících jsem přepínal pod "plným plynem" v kopci; zkoušel jsem to i později v nízkých a středních otáčkách, ani tam není rozdíl znatelný.
Motor 1,6 je sice už letitý, ale vůbec ne špatný, je pružný, sbírá se od 1 500 otáček, a to na benzin i na plyn. Dá se jen lehce hladit akcelerační pedál a auto krásně jede. V tachometrových 140 km/h točí kvůli jen pětistupňové převodovce
přesně 4 100 otáček, ale motor je tak výtečně odhlučněný, že o něm naprosto nevíte. Opravdu, aniž bych nějak adoroval škodovky, takhle utlumený agregát se v "obyčejném" autě nižší střední třídy vidí málokdy.
Ani zvuk není při provozu na plyn jiný, na rozdíl od plynového Opelu Zafira, který má výfuk vyvedený na stranu kvůli instalaci nádrží pod vozidlem a má tak dunivější zvuk než běžná benzinová zafira.
Za kolik? O 1,20 Kč levněji
Pro testování spotřeby jsme zvolili plzeňskou dálnici D5 mezi Prahou a Plzní, vždy o délce 110 kilometrů. Jeli jsme maximální povolenou rychlostí, tedy stotřicítkou. Průměrná rychlost testovacích jízd byla 126 km/h. Octavia spořádala při první
jízdě 8,4 litru na 100 km, což představuje náklady 2,90 Kč/km.
Plynu vysála z nádrže sice více, 9,9 litru, ale díky poloviční ceně za palivo (natural 35 Kč, LPG 17 Kč) vyšel každý kilometr jízdy na 1,70 koruny – tedy o korunu a dvacet haléřů levněji. Když jsme pak oktávce nadělili ještě dalších 350 plynových kilometrů, převážně po okreskách v okolí Prahy a ve městě samotném, dospěli jsme k mnohem příznivější cifře: 8,2 litrům LPG na 100 km. To je 1,40 Kč na kilometr.
Nejdůležitější otázka provozu plynové oktávie zní: Vyplatí se to? Jistě, spalování LPG je čistší a ekologičtější, ale běžného motoristu mnohem víc zajímá ekonomika provozu. Tady je tedy pár čísel. Octavia 1,6 MPI LPG přijde coby základní hatchback ve výbavě Edition CZ Prima (včetně klimatizace, centrálního zamykání, elektrického stahování oken...) na 364 900 korun.
Škoda Octavia na LPG – mezi pohony se přepíná jednoduchým tlačítkem.
Škoda Octavia na LPG – nádrž je pod podlahou kufru na místě rezervy.
Nejlevnější benzinová octavia v téže výbavě s výkonově srovnatelným motorem 1.2 TSI je o rovných 30 tisíc korun levnější, a kilometr u ní vyjde na 2,30 Kč (při spotřebě 6,5 litru, za tolik jsme jezdili při testování, a je to realističtější údaj než výrobcem uváděných 5,7 l). Každý plynový kilometr je tak levnější o 90 haléřů, což znamená, že se investice vrátí po ujetí 33 tisíc kilometrů. To bude běžnému motoristovi trvat 2,5 roku, obchodnímu cestujícímu třeba jenom rok.
Zpozornět by ovšem měli všichni, kdo sní o naftě jako nejhospodárnějším palivu. Při nynějších extrémně vysokých cenách vyjde i při spotřebě pouhých pět litrů na 100 kilometrů každý kilometr na 1,80 Kč, tedy o čtyřicetník dráže než na LPG. A naftová oktávka 1,6 TDi je navíc o 10 tisíc korun dražší, takže tady "plynaři" šetří hned od začátku...
Dva plyny do motorů
Nová auta s originálním LPG nebo CNGPlynové vozy nabízí v Česku několik automobilek. Výhody tovární přestavby jsou zřejmé: platnost záruky a dokonalé začlenění plynového systému do vozidla. Nedá se říci, že by značek nabízejících plynové vozy originál z výroby nějak přibývalo, protože oproti minulým letům se kvůli mizivému zájmu stáhly z CNG trhu třeba Citroën či Renault. Jiní na něj naopak vstupují, například Mercedes-Benz či v LPG vozech Kia. Hlavním "plynařem" je v Česku i v celé Evropě Fiat. Největší výhodou originálních vestaveb je naprosté zakomponování do exteriéru i interiéru auta – většinou uvnitř nejsou navíc žádné přepínače. Tankovací hrdlo není v nárazníku (kde se špiní), ale pod víčkem benzinové nádrže. U LPG se používají kulaté (toroidní) nádrže na místě rezervy, náhradní kolo řeší výrobci lepicí opravnou sadou. Nádrže Některé modely mají zmenšenou benzinovou nádrž (Opel Zafira), jiné plnohodnotnou (Mercedes B, E), proto se při zájmu o takové auto dobře vyptejte prodejce. Auta na zemní plyn – CNG Mercedes-Benz (NGT) Opel (CNG) VW (Ecofuel) Auta na propan-butan LPG Kia Martin Motors (Lifang) Škoda Subaru |
Pro spalování v autech se používá dvou různých plynů. LPG (Liquid Petroleum Gas) je zkapalněný ropný plyn, směs hlavně propanu a butanu. Ty jsou hořlavé a výbušné, těžší než vzduch, což je důležité pro zákaz vjezdu do podzemních garáží, kde by se mohly koncentrovat u země. LPG se vyrábí z ropy nebo zemního plynu, většinou jako odpad při jiné výrobě, takže jeho cena je přímo závislá na cenách ropy.
Jeho spalování je čistší než u benzinu a nafty,má však nižší výhřevnost – proto je spotřeba asi o 10 až 20 procent vyšší než u provozu na benzin. LPG je nejrozšířenějším alternativním palivem v Evropě, naopak ve světě dominuje zemní plyn CNG (Compressed Natural Gas).
To je stlačený zemní plyn, přírodní palivo, které se těží podobně jako ropa. Při spalování je velmi čistý; emise škodlivých látek jsou mnohonásobně nižší než u benzinu, o naftě nemluvě – vozidla na CNG proto mohou do center měst, kam jiná auta kvůli ekologickým omezením nesmějí. Jeho cena je nízká, v Česku vycházejí náklady zhruba o polovinu levněji (u nafty o třetinu) než při provozu na benzin. Výhodou je, že zatím je v tuzemsku bez spotřební daně (příští rok by výjimka měla skončit) a jeho cena není vázána na ceny ropy.
Zemní plyn je lehčí než vzduch, při úniku se rozptýlí, a proto se v západních zemích může s auty na CNG parkovat v odvětrávaných podzemních garážích, u nás je podobný předpis před schválením. Mnoho lidí má obavu z nebezpečnosti nádrží. Zbytečně: tlakové nádoby pro oba druhy paliva byly mnohokrát zkoušeny při nárazových testech, při požárech, zkoumala se možnost výbuchu – díky ventilům a celkové konstrukci jsou považovány za absolutně bezpečné, bezpečnější než benzinové nádrže, které při nehodách občas vybuchují.
Přestavte si starší auto
Na CNG i LPG je možné přestavět v principu každé benzinové auto, u některých to ale není moc vhodné. Kvůli ceně přestaveb jsou mnohem rozšířenější dodatečné montáže LPG: stará auta s karburátory (např. Škoda 120, první favority) lze přebudovat už za 11 tisíc korun, se vstřikováním od 16 tisíc korun. Pro modernější auta je lepší takzvané sekvenční vstřikování plynu, které pro čtyřválcové motory stojí průměrně 26 tisíc korun, pro šestiválec 33 tisíc.
Princip je jednoduchý: k válcům se přivádí plyn, který z kapalného propan-butanu vzniká v takzvaném směšovači, celý proces řídí vlastní LPG řídící jednotka. Nejnovější metodou je vstřikování zkapalněného plynu, systémy stojí hodně přes 40 tisíc korun, ale dá se použít i u nejmodernějších přímovstřikových motorů.
Co se týče nádrží, dávají se buď veliké, 80–100litrové válce do zavazadlového prostoru, nebo menší (cca 40 až 50 litrů) místo rezervy. Tu pak musíte vozit v kufru, místo ní lepicí sadu či malé dojezdové kolo. S 80litrovou nádrží ujedete třeba tisíc kilometrů bez dotankování.
U starších aut s válcovými nádržemi v kufru je velkou nevýhodou, že o jeho část přijdete, což u velkých aut, jako je třeba Škoda Octavia, až tak nevadí, u malé fabie je to ale téměř likvidační. A zcela jistě přicházíte o možnost sklopit zadní sedačky a převážet třeba lyže.
Ceny přestaveb na CNG jsou o dost vyšší: klasické vstřikování plynu do sání přijde asi na 36 tisíc korun, sekvenční pro čtyřválec vyjde skoro na 50, pro šestiválec na 56 tisíc Kč (průměrná cena v ČR).
Přestavbou však náklady nekončí: každý rok (nebo po 10 000 km) je třeba zajet na revizi, která přijde od 250 do 700 korun, a po 10 letech přijde velká revize systému s výměnou nádrže za novou, což stojí zhruba šest tisíc korun.
Provoz na plyn má kromě nižších nákladů na palivo i výhodu, že se prodlužuje životnost motorového oleje i samotného motoru, nevytvářejí se totiž karbonové usazeniny. A ještě jedno podotknutí – i po přestavbě vždy zůstává možnost jezdit na benzin.
Koupě ojetého auta na plyn je risk
Uvažujete o koupi starší plynové ojetiny? Upřímně řečeno, moc ji nedoporučujeme, pokud nemá naprosto jasný původ a vynikající technický stav včetně revizí plynového zařízení. Problém je třeba, že některé plynové systémy nemají u nás servis a těžko se na ně shánějí díly, pozor také na desetiletý interval životnosti nádrže.
Něco jiného je, když "plyňáky" prodává specializovaný servis a nabízí na ně záruku nebo jsou to zánovní předváděcí vozy, jako třeba nyní prodává Mercedes. Nabízí na internetu 11 vozů třídy B, starých dva roky a oproti novému "béčku" NGT, které stojí 664 tisíc, ušetříte i 200 tisíc korun (od 420 tisíc Kč).
Auta přitom mají najeto kolem 30 tisíc kilometrů, jsou ještě v tovární záruce. Jinak je ovšem na CNG k nalezení pouhých zhruba 40 vozů, většinou starších ročníků, v cenové hladině 30 až 500 tisíc korun. Nejčastěji jsou dovezené z Itálie, kde jsou plynové pohony velmi rozšířené.
To u LPG je situace úplně jiná. Toto pondělí se na inzertních autoserverech nabízelo 512 vozů, ceny začínají na 5 000 Kč za Daewoo Racer z roku 1989 (s tři roky starou nádrží na plyn), následují mraky felicií a octavií, v naprosté většině dovezených z Německa či Itálie. Spousta je i značek, které se u nás jako nové plynové neprodávají, v cizině ovšem ano – zánovní citroëny, toyoty, fordy.
Pokud bychom se podívali na tipy v různých cenových hladinách, kolem 100 tisíc nás zaujala třeba Dacia Logan 1.6 Lauréate z roku 2006, najeto 87 tisíc km; za 200 tisíc seženete téměř nový (2010) Opel Meriva se 30 tisíci kilometry na tachometru, za 300 tisíc můžete mít obří rodinný Chrysler Pacifica 3.5 z roku 2004 a 80 tisíci kilometrů.
