Už déle než půl roku nechá vozit manželkou a kamarády. Svého Jeepa Cherokee loni na podzim prodal.
Jiřího Krampola lze zastihnout v jednom z fitnesscenter ve středu Prahy. Ze Staroměstského náměstí, v jehož blízkosti od loňského podzimu s manželkou Hankou bydlí, dorazil po svých: "Po Praze je hloupost jezdit autem. V centru chodím pěšky. Pokud potřebuji někam dál, tak jezdím metrem nebo tramvají."
Když míříte mimo Prahu, vlakem asi nejedete?
Jeepa Cherokee jsem sice prodal, ale ještě máme malého Peugeota 206. V případě, že musím někam po republice, tak mě tam odveze manželka a na tenis pak kamarádi. Peugeot na popojíždění z Prahy na Okoř, kde máme dům, úplně stačí.
Než jste si pořídili byt v Praze, dojížděl jste za prací denně?
Podle potřeby, ale v podstatě ano. Každý, kdo pravidelně někam dojíždí do zaměstnání, asi dobře ví, jak otravné to je hlavně v zimě. Jak napadne sníh a udělá se náledí, člověk musí vyrážet z domova o hodinu dřív než normálně. No a noční návraty po nepříliš frekventovaných a špatně upravených silničkách také nejsou zrovna ideální.
Přesedlat z jeepu do malého peugeotu je asi znát. Nechybí vám někdy přece jen "pořádné" auto?
Někdy ano. Ale lidé často žasnou nad tím, když mi ukazují nějakou velkou limuzínu a já nejásám, jak je to auto krásné. To mě nechává chladným. Mně se vždycky líbila terénní a závodní auta. Teď zvažuji, že bych si koupil Volvo XC90.
Vy jste nikdy nezkoušel závody slavných osobností?
Kdepak. Každý si musí říct, jaký je řidič. Já jsem řidič průměrný. Myslím, že umím jezdit dobře, ale když mi bylo třiadvacet, tak mě jeden kluk málem zabil v autě. Tenkrát jsem se vnitřně zablokoval a za volant jsem si nesedl asi dvanáct let. Opravdu jsem se bál.
Co se tenkrát přihodilo?
U Tábora jsme nedali přednost nějakému chlapovi. Naštěstí se mi skoro nic nestalo. Byl jsem odřený a pořezaný od rozbitého skla. Ten kluk, který řídil, měl nějaké pohmožděniny, ale taky nic vážného. Nicméně jsem to pak před sebou viděl jako ve filmu a dodnes mám z auta respekt. Možná jezdím opatrněji, než bych měl, ale říkám si, že je to pořád lepší než zbytečně riskovat.
Následky lidské blbosti za volantem vidím příliš často. Mezi Okoří a Kladnem je asi dvoukilometrová rovná silnice, kde je bouračka skoro denně. Naprostá většina nehod tam vzniká při předjíždění.
Jak jste se za volant po těch dvanácti letech vracel?
K psychologovi jsem nechodil. (smích) Zjistil jsem, že se bez ježdění zkrátka neobejdu, takže jsem začít musel. Možná jsem si během těch dvanácti let něco nalhával, abych za volant nemusel. Byl to pocit, asi jako když se topíte. Jednou jsem se jako dvacetiletý kluk topil v moři.
Dodnes, i když už jsem starej chlap, mám z hloubky respekt. Ne že bych se bál, ale ten respekt tam je. Právě ten by měl mít z řízení auta každý.
Jezdíte autem na dovolenou?
Nepochopím, jak tohle může někdo absolvovat. Ten čas, kdy si chci od všeho shonu odpočinout, zase začínat na ucpané dálnici a tři dny před odjezdem domů znovu řešit, jestli vyjet ráno, nebo radši večer, abych se těm zácpám nějak vyhnul? To ne.
Navíc skoro každému, koho znám, auto na dovolené vykradli. Pak jsou tu ještě obavy, aby vám to někde nechcíplo... Dovolenou autem opravdu absolvovat nehodlám. Dovolená pro mě znamená, že někde vylezu a věnuju se tomu, co mě baví. A je jedno, jestli to jsou památky, tenis nebo koupání v moři.
V Praze parkujete v centru. Už se někdy přihodilo, že vám auto vykradli?
Ano, mockrát. Nejvíc mi vadilo, že ti lidi kolikrát věděli, že to je moje auto, a zcela záměrně ho ničili. Jednou jsem měl půjčené nové auto a přes noc mi vymlátili okno a ukradli rádio. Tak jsem auto vrátil, dostal jsem jiné, a to samé se stalo znovu. Řekl jsem, že už další ani radši nechci.
Jaké byly vaše řidičské začátky?
Řidičák na auto jsem si udělal asi ve dvaceti. První vlastní auto, které jsem měl, byl Renault 16. Asi po dvanácti letech ježdění mu praskla náprava, takže šel rovnou do šrotu. Bylo to asi nejlepší auto, jaké jsem měl.
A ta další...?
Jezdil jsem Renaultem 5, měl jsem i čtyři škodovky a forda. Zajímavou zkušenost jsem si prožil i s rumunským olcitem. U toho jsem permanentně žasl: od chvíle, kdy jsem to auto koupil, mi každý den upadla nějaká součástka. U olcitu nejspíš záleželo na tom, jak se kdo ve fabrice opil. Některá auta se povedla, jiná ne. Já jsem dostal to z druhé várky.
 Herec a moderátor Jiří Krampol občas usedá za volant manželčina malého peugeota. Plánuje však koupi Volva XC 90. |
