Že Lotus chystá hyperauto a že bude plně elektrické, se vědělo už delší dobu. Projekt, který se ukrýval pod interním označením Type 130, je prvním, který automobilka kompletně zpracovala pod svým aktuálním majitelem, čínskou automobilkou Geely. Té mimo jiné patří i švédské Volvo a Geely celkově patří k velkým propagátorům elektromobility – Evija tedy asi nemohla být ničím jiným, než elektromobilem.
Pravdou ovšem je, že Evija zároveň ukazuje, jak mohou elektromobily malým automobilkám svým způsobem usnadnit život. Ano, vůz používá to nejlepší, co je dnes na poli elektrických vozů vůbec dostupné, a v mnohém posouvá hranice, ale upřímně, tento posun byl pro Lotus jednodušší, než kdyby se o něco podobného pokoušel s vozem se spalovacím motorem nebo hybridním hypersportem – tady je složitost techniky daleko větší, a i když tradičně inženýři u Lotusu patří k těm nejvynalézavějším (firma díky tomu vyvíjí externě i pro jiné automobilky), v malém týmu by bylo extrémní posouvání hranic asi velmi složité.
Obří výkon a drtivé zrychlení
Coby elektromobil se tak může Lotus Evija chlubit řadou fascinujících parametrů a prvenství. Však posuďte sami. Evija má mít výkon 2 000 koní, což z ní dělá nejsilnější silniční auto všech dob – tedy pokud Lotus do roku 2020, kdy má být Evija uvedena do výroby, někdo nepředběhne. I točivý moment 1 700 Nm je ohromující. Evija má celkem čtyři elektromotory, každý pro jedno kolo. Každý s vyšším výkonem než kterýkoli silniční Lotus v historii automobilky.
Elektromotory nejsou uloženy v kolech, ale naopak v ose těžiště vozu. Na nápravy a kola jejich sílu přenáší speciální jednostupňové planetové převodovky. Řešení snižuje neodpruženou hmotu vozu a pomáhá lepšímu rozložení hmotnosti. A i díky němu se může Evija chlubit výjimečnými dynamickými parametry. U Lotusu nejsou zcela konkrétní, ale i „hrubá“ čísla, která uvádí, budí údiv.
I když. Akcelerace z nuly na 100 km/h pod tři sekundy, to není dnes nic tak dramatického, obzvlášť ve světě hyperaut a výkonných elektromobilů. Jenže zatím nevíme jak hluboko pod tři sekundy, Evija ještě dovede nejspíš hodně překvapit. Úctyhodné je však návazné tempo. Ze stovky na 200 km/h trvá zrychlení opět méně než 3 sekundy a z 200 km/h na 300 km/h to Evije zabere další méně než čtyři sekundy.
A to už je pořádné tempo, v podstatě to znamená, že zrychlení s rostoucí rychlostí auta vůbec nepolevuje a až k hranici maximální rychlosti (ta má být za 320 km/h) zrychluje Evija pořád stejně, jako z klidu. To už je skutečně ohromující, běžně časy ve vyšších rychlostech pořádně „naskakují“. Zároveň je na tom vidět, že onen obří výkon přijde vhod právě ve vysokých rychlostech, v těch nízkých je hlavním omezujícím faktorem trakce – a i když jsou tu speciální 20 a 21palcové pneumatiky Pirelli Trofeo R, fyziku ošálit nejde.
Mimochodem, celkově má zrychlení z nuly na 300 km/h zabrat méně než 9 sekund, takže v oněch časech „pod tři“ a „pod čtyři“ se ještě skrývají slušné rezervy – aby se Evija dostala pod oněch devět sekund, mohlo by třeba zrychlení na stovku trvat 2,2 sekundy, na 200 dalších 2,8 sekundy a na 300 dalších 3,8 sekundy.
Aerodynamika a lehká konstrukce
Aby auto mohlo tak mohutně zrychlovat a skvěle fungovat i ve vysokých rychlostech, pracovali u Lotusu hodně na aerodynamice. Inspirovali se přitom u speciálů pro Le Mans, a tak je celý stroj vlastně jeden velký aerodynamický prvek, jedno propracované „křídlo“, které celé tlačí auto k zemi. V zadní části například najdeme dvojici Venturiho kanálů (jejich vyústění elegantně lemují zadní světlomety), vpředu obří splitter, který dělí tok vzduchu na tři části: střední pomáhá chladit baterie, boční pak přední elektromotory.
Baterie jsou umístěny uprostřed vozu za sedadly pasažérů a Lotusu Evija mají dodávat dojezd až 400 km (dle cyklu WLTP). Dobíjení má být otázkou chvilky. Systém je navržen tak, aby uměl pracovat s nabíjecími výkony až 800 kW, se současnými nejvýkonnějšími nabíječkami o výkonu 350 kW se Evija nabije na 80 % kapacity asi za 12 minut a dobití do plné kapacity má trvat 18 minut. Z těchto hodnot vyplývá, že kapacita baterií bude celkem někde kolem 100 kWh.
Lotus se chlubí tím, že použité akumulátory jsou ty nejlehčí a s největší energetickou hustotou, jaké se zatím dostaly do silničního vozu. Na vývoji celého elektrického ústrojí s Lotusem pracovala společnost Williams Advanced Engineering, která má v této oblasti dostatek zkušeností a to díky práci na pohonné ústrojí pro Formuli E. Celé řešení je navíc prý postaveno tak, aby se v autě daly v budoucnu snadno využít i alternativní sady baterií, třeba speciální pro použití na okruhu. Jednoduše by se bloky měly dát v boxech vyměnit.
Na okruhu, kde by si například majitel vystačil jen s kratším dojezdem (byť na plný výkon), by tak mohla Evija dostat i lehčí baterie například s lepším chlazením. Se standardní sadou je ovšem Evija nečekaně lehké auto. Hmotnost vozu je totiž 1 680 kilogramů, což je vcelku úctyhodné. Současná hybridní hyperauta nejsou o moc lehčí: McLaren P1 má hmotnost 1 547 kg, u Porsche 918 Spyder se udávaná hmotnost pohybuje v rozmezí 1 634–1 720 kilogramů. A třeba nové Ferrari SF90 Stradale se chlubí suchou hmotností 1 570 kilogramů.
A tak i když je Evija asi nejtěžší silniční Lotus v historii značky (závěrečné série Esprit Sport 350 měly asi 1 300 kilogramů), je hmotnost vzhledem k bateriím obdivuhodná. Zbytek auta samozřejmě v co největší míře využívá uhlíkových vláken a Lotus mimo jiné přišel na způsob, jak do kompozitů přímo zapracovat i kovové prvky: takže třeba kovové logo není na kapotu přilepeno, ale je do ní „zapečeno“ rovnou v procesu výroby.
Technická prvenství a ohromná cena
Zatímco zvenku je Evija auto dramatické a elegantní zároveň, uvnitř vsadili konstruktéři především na minimalismus, který pomáhá snižovat hmotnost. Přístrojová deska tak vypadá jako plovoucí křídlo, je tu minimum ovládacích prvků a spoustu toho zvládne řidič přes multifunkční volant, který má pod středem i volič jízdních režimů a je tu i tlačítko systému DRS. Výklopné dveře se zavírají tlačítkem na ovládacím panelu ve střední části nad čelním oknem (odkaz na Esprit).
Z další techniky můžeme jmenovat například kamery místo klasických zpětných zrcátek (snižuje to aerodynamický odpor) nebo kompletně laserové světlomety – tedy jak pro potkávací, tak dálkové svícení. To je světové prvenství.
Svůj Lotus Evija si zákazníci budou moci detailně přizpůsobit vlastnímu vkusu a potřebám. Takových šťastných bude na světě pouze 130, jen tolik vozů Lotus vyrobí. Cena je astronomická: 1,7 milionu liber, tedy v přepočtu asi 48,5 milionu korun. I tak se domníváme, že bude rychle vyprodáno. Třeba to ještě stihnete, rezervační poplatek je „pouhých“ 250 000 liber.
Pro ty, na které se nedostane, má Lotus přeci jen nějaké dobré zprávy. Dramatický, a přitom hodně účelný design modelu Evija se má totiž promítnout i do dalších budoucích modelů značky. A zatím se nezdá, že by Lotus plně přezbrojoval na elektromobilitu. Evija je jen vrcholnou ukázkou aktuálních možností, v nabídce malé britské značky z Hethelu zatím zůstanou i klasické modely, jako jsou stávající Elise, Exige a Evora.
