V počátcích automobilismu koncem 19. století musel v Anglii 18 metrů před každým autem běžet člověk s červeným praporkem, aby upozornil, že se blíží ohnivý oř. Omezení rychlosti aut bylo tehdy šest kilometrů v hodině, což je rychlost koně v kroku. V 90. letech 19. století došlo k přehodnocení tohoto takzvaného praporkového zákona a rychlost se zvedla víc než trojnásobně až na závratných 14 mil za hodinu, tedy přibližně 22,4 kilometru za hodinu.
Také v tehdejším Rakousku-Uhersku došlo k omezení „řícení“ aut ulicemi měst. Ministerstvo vnitra v roce 1910 vydalo nařízení, že se po městě auto smí prohánět ulicemi nejvýše rychlostí 15 km/h.
A po více než sto letech se k tomuto šnečímu tempu v Evropě pomalu, ale jistě opět blížíme. V postranních ulicích v centru Stuttgartu jsou již zóny s limitem 20 km/h a od letošního prosince mají platit i v některých ulicích v centru Frankfurtu nad Mohanem.
Červený praporek v Británii roky brzdil auta. Jeho konec oslavili závodem |
Cílem je méně nehod a lepší soužití,“ vysvětlil médiím mluvčí tamního odboru mobility Heiko Nickel (Zelení). „V tuto chvíli řidiči určují rychlost, vyvíjejí na ně tlak a často předjíždí cyklisty.“ To se při rychlosti 20 km/h změní. V některých oblastech to již bylo nařízeno, například v Töngesgasse a Weißadlergasse,“ říká Nickel. Kdy bude vše plně realizováno prý záleží pouze na instalaci značek. Jednou z výhod jízdy rychlostí 20 km/h je prý to, že lze vypnout celou řadu semaforů, což by prý mohlo řidiče celkově ještě zrychlit. Na dopravních tepnách, jako je Berliner Strasse, kde vládne tranzitní doprava, zatím zůstává vše při starém.
Co si myslíte o snížení limitu na 20 km/h?
Méně aut, ale i parkovacích míst
Magistrát Frankfurtu nad Mohanem, kde aktuálně žije přibližně 780 000 obyvatel, současně hodlá zrušit parkovací místa i na ulicích. Do budoucna bych jich mělo být podle Nickela až o 300 000 méně. Parkovat by navíc v ulicích bylo možné mnohdy jen po jedné straně ulice. „Přejíždění z jednoho parkoviště na druhé, ale i postávání v ulicích by nemělo být v centru města povoleno,“ dále sdělil německé tiskové agentuře Wolfgang Siefert (Zelení), odpovědný za oddělení silniční dopravy. Podle něj prý cílem této aktivity není centrum bez aut, ale centrum s co nejméně auty. Má to zvýšit kvalitu života, ale podle magazínu Spiegel se tato opatření setkávají s velkým množstvím kritiky. V roce 2024 prý mají být provedeny průzkumy spokojenosti s novou úpravou.
Parkovací místa pro auta v ulicích centra města by měla být do budoucna již jen pro lidi se zdravotním postižením a dodávkovou dopravu. Více prostoru chtějí dát chodcům a cyklistům i další hesenská města. Více lidí by se prý mělo přepravovat na kolech a elektrických koloběžkách, která mají dostat pevná parkovací místa. Těch je nyní ve Frankfurtu nad Mohanem přibližně 12 000 a z velké části parkují běžně na chodnících.
Paříž zpomalí na třicítku, v Německu nižší rychlost otestuje sedm měst |
Dvacítka je tak trochu extrém. Dnešní spalovací motory jsou totiž navrhovány na standardizované rychlosti, kdy pracují v optimálním režimu a produkují tak nejméně emisí. V rychlosti 20 km/h mají běžná spalovací auta obvykle zařazený druhý rychlostní stupeň. Výhledově se ale počítá s rozšiřováním nízkoemisních zón a masivnější využíváním elektrifikovaných aut, které by tento nedostatek dokázala eliminovat.
Velmi přísná rychlostní omezení platí i v dalších evropských zemích. Ve městech jako je Barcelona, Curych, Graz, Helsinky, Brusel nebo Paříž již platí na velkých územích omezení rychlosti na 30 kilometrů v hodině. A také Amsterdam již pilně pracuje na výrazném snížení rychlosti. Od 8. prosince bude na 80 % komunikací platit třicítka. Tento limit je i v některých menších ulicích v Praze. Skupina Poslední generace ale letos několika nátlakovými akcemi usilovala o plošné snižování rychlosti v našem hlavním městě na 30 km/h, a to dokonce blokováním pražské magistrály.
