|
Čtěte také: Jak Schumacher žadonil o článek |
Právě on se před 75 lety, 28. září 1930, stal prvním vítězem v dějinách brněnského Masarykova okruhu.
Závod na 495 kilometrů zvládl za necelých pět hodin, nikdo ze zbývajících 30 jezdců nebyl na obtížném okruhu rychlejší. „Samé zatáčky smrti,“ tvrdil v cíli.
Pro československý motorismus to však byla trať snů. Okruh, jenž měřil 29 kilometrů a byl sestaven ze tří normálně používaných silnic, dokázali dělníci zbudovat za necelého půl roku.
Padlo na něj téměř šest milionů korun československých a automobilový klub raději požádal o finanční záštitu prezidentskou kancelář. Také proto okruh nese Masarykovo jméno.
Premiérové závody pak v den svatého Václava roku 1930 před sto tisíci diváky zahájila čestným kolem česká „bugatková královna“ Eliška Junková. A byť podnik skončil čtvrtmilionovým schodkem, za rok se dočkal pokračování. A s ním i prvního brněnského hrdiny.
| Oficiální stránky brněnského okruhu ...ZDE |
Chiron vstoupil do češtiny i do srdcí mnohých žen
Byl jím šarmantní Francouz Louis Chiron, jenž tu v následujících třech letech třikrát zvítězil. Svou bravurní jízdou ohromil natolik, že se od té doby v češtině ustálilo přirovnání „jezdí jako širón“.
|
Milníky Masarykova okruhu |
| 1930: 28. září se jede první závod, vítězem je Němec von Morgen. * 1934: trať si vyžádala první oběť, smrtelně boural Slovák Brázdil. |
| 1950: v Brně startují poprvé i motocykly. |
| 1965: na nové trati se koná první podnik mistrovství světa silničních motocyklů. |
| 1970: druhým místem v závodech formule 3 na sebe upozornil Rakušan Niki Lauda. |
| 1981: francouzský motocyklista Alain Beraud má těžkou havárii, po ošetření v transu usedá znovu na stroj a pokračuje, až v poslední zatáčce padá a na následky zranění umírá; je 12. obětí okruhu. |
| 1987: postaven nový autodrom. |
| 2002: David Coulthard vytvořil s formulí 1 absolutní rekord Masarykova okruhu 1,37 minuty s průměrnou rychlostí 210 km/h. |
|
2005: v závodě DTM startuje "létající Fin" Mika Häkkinen, je devátým šampionem F1, který se na okruhu objevil. |
Zároveň však desítkám žen zlomil srdce, fanynky na něho netrpělivě čekaly hodiny před závodištěm i hotelem, kde bydlel.
Často bez úspěchu, i když... Jeden pamětník vzpomínal, že na půdě své prababičky našel od tohoto závodníka milostné dopisy.
Vypráví se i jiná historka. V roce 1931 probděl Chiron noc v tehdejším brněnském hotelu Passage s uměleckým triem Osvobozeného divadla Voskovcem, Werichem a Ježkem. Hned ráno pak Ježek složil známý foxtrot Bugatti step - tolik na něho Francouz zapůsobil. Před osmi lety dokonce po jezdci pojmenovali jednu brněnskou ulici.
Roku 1937 se na Masarykově okruhu jel poslední předválečný závod. Kvůli Hitlerově propagandě stáje Mercedes a Auto Union nasadily nejmodernější vozy té doby, jež dosahovaly rychlosti až 300 km/h.
Až 25. září 1949 se život na brněnskou trať vrátil. Už se však nejezdilo na starém okruhu, ale na novém, zkráceném, navíc v opačném směru. Hned úvodní podnik - a jeho první kolo - ukázal úskalí. V jedné zatáčce nebezpečně havaroval legendární Ital Giuseppe „Nina“ Farina, o rok později první vítěz seriálu formule 1. Dodnes nese zákruta jeho jméno.
Lauda se bál: Snad tady neskončím v kuchyni
I kvůli těmto karambolům diváci závody milovali. Až do roku 1987 se jezdilo na městské trati, v těsné blízkosti jejich domů. Bez únikových zón, oblých obrubníků - okruh naopak lemovaly stromy, svodidla či patníky. O kuriózní havárie nebyla nouze, třeba v roce 1932 „přistál“ jezdec Moll v krámku místního řezníka. „Měl štěstí, že poblíž nebyla žádná psiska,“ psaly tehdy noviny.
Dokonce i Niki Lauda, jenž si v Brně dvakrát zazávodil, vzpomínal: „Mezi útesy z rodinných domků jsem se děsil, že skončím u nějaké hospodyňky v kuchyni. Bylo to nebezpečné, a přitom krásné.“ Když se loni v Brně znovu objevil, neodolal a někdejší trať si v soukromém mercedesu znovu projel.
O statisícové návštěvy nebyla v té době nouze. „Lidi vyšli před barák a jednou za rok měli svátek,“ říká s úsměvem Pavel Hanák, současný marketingový ředitel okruhu.
Až do roku 1950 bylo Brno spjato pouze s automobily. Před 55 lety, přesně 10. září, se tu však uskutečnily první motocyklové závody (vítězem se stal Antonín Vitvar na Nortonu) a předznamenaly následující historii okruhu.
Šťastný bral medaili s berlí
Po čtyřech letech tu premiérového, i když poněkud podivného vítězství v šampionátu dosáhl František Šťastný. Do Brna dorazil s nohou v sádře, navíc startoval z poslední pozice. A nakonec se prodral ke zlatu. „Vyhrál jsem a byl to ohromný fór - první vítězství v Brně a šel jsem si pro věnec o berlích,“ vzpomínal ve své biografii Šťastný.
V roce 1965 Brno uspořádalo první závod mistrovství světa silničních motocyklů na našem území.
Motocykly se pro Brno posléze staly synonymem. Dodnes je Velká cena nejsledovanějším podnikem v kalendáři Masarykova okruhu.
***
Formule 1 v Brně? Stále nereálné
Jezdil tu Niki Lauda, Michael Schumacher i první světový šampion formule 1 Giuseppe Farina. David Coulthard s monopostem McLaren dokonce v Brně drží traťový rekord.
Jenže Masarykův okruh a závod F1? „To je nereálné,“ tvrdí marketingový ředitel Automotodromu Pavel Hanák.
Proč?
Formule 1 představuje desetinásobně vyšší náklady než mistrovství světa silničních motocyklů, a pro nás jsou tím pádem neúnosné. Ani si nedokážu představit, že by se v Česku našel subjekt, který by ho byl schopen financovat.
Ale v Maďarsku, v ekonomicky srovnatelné zemi, se formule už dlouho jezdí...
Ovšem kdo vlastní Hungaroring? Ecclestone (promotér šampionátu, pozn. aut.). Navíc náš okruh je technicky jiný: máme kačírky -štěrkové bezpečnostní zóny, zatímco F1 potřebuje asfalt. Zaměřujeme se na motorky.
Jenže i těm hrozí, že v Brně skončí. V roce 2006 začne v Česku platit zákaz tabákové reklamy.
Tabáková reklama je věc politického rozhodnutí, snad se schválí výjimky, které ji umožní. Najít podobně silné sponzory by bylo velmi těžké.
Co když výjimka nepřijde?
Byla by to velká chyba, jen loni Velká cena přinesla do státní pokladny 260 milionů korun. Pokud bychom o ni přišli, bylo by to těžší, ale určitě by se dalo žít.
|
Kde všude se v Brně postupně závodilo |
| Čtyři podoby měl Masarykův okruh před moderním autodromem. Přesto se s dnešní tratí v jednom shodovaly - okruh vždy patřil k nejnáročnějším na světě. |
| 1930-1937. Okruh měřil 29,194 km, měl 60 levých a 68 pravých zatáček, poprvé a naposledy se jezdilo proti směru hodinových ručiček. Trať parametry připomínala německý Nürburgring, jiní ji přirovnávali k belgickému Spa. Byla sestavena ze tří silnic a nechyběly ani obávané ostrovačické serpentiny. "Zatáčky smrti", prohlásil o nich zdejší první vítěz Hans Joachim von Morgen. |
| 1949-1964. Po druhé světové válce se okruh zkrátil na 17,8 km a jezdci se museli proplést 35 levými a 38 pravými zatáčkami. Z původní trati vypadly "zatáčky smrti", přesto tu hned v prvním závodě, na který dorazilo 400 tisíc diváků, havaroval legendární Ital Farina. |
| 1965-1975. Aby Brno mohlo pořádat světový šampionát silničních motocyklů, musel přírodní okruh doznat změn. Měřil 13,94 km, poprvé bylo víc levotočivých zatáček (22 x 18) a povrch měl jednolitý charakter. |
| 1975-1987. Trať měří 10,925 km a má 15 levých a 14 pravých zatáček. Jeden z posledních přírodních okruhů vydržel do roku 1987. |
| 1987. Od roku 1984 se budoval na Kývalce speciální autodrom. V době otevření patřil k nejmodernějším na světě a dodnes se řadí mezi nejnáročnější. Stavbu provázely protesty ekologů, i proto byl otevřen později než maďarský Hungaroring, jenž možná díky tomu získal závody F1. "To jsou spekulace," tvrdí marketingový ředitel okruhu Pavel Hanák. V současnosti se tu jezdí mistrovství světa silničních motocyklů, superbiků, automobilové závody FIA-GT či německé mistrovství cestovních vozů DTM. |
 Moderní autodrom je od roku 1987 pátou podobou Masarykova okruhu a zřejmě poslední. "Není důvod se někam stěhovat, spíš chceme okruh modernizovat," říká Pavel Hanák, zdější marketingový ředitel. |
