Móda vysoko umístěných sedadel, kterou kvůli dobrému výhledu ctí i Fiat Punto, představuje pro tělesně handicapované jezdce namáhavou překážku: spoustu sil stojí nejen přesun z auta do vozíku či naopak, ale také nakládání či vykládání vozíku. Ruční ovládání plynu z produkce firmy Quidosimplex se ukázalo jako jedno z nejzdařilejších na trhu, ovšem potrápila ho porucha.
Zatímco pětidveřové modely skýtají postiženému větší pohodlí i variabilitu při pravidelném nakládání a vykládání vozíku, byl testovaný fiat třídveřový, což přineslo další komplikace. U takového auta lze jen těžko čelit ušpinění od vozíku, byť by byl rozložený. Ovšem kufr Fiatu Punto nezklame. Po odložení horního plata pojme nejen vozík, ale jak se ukázalo při testu - třeba i rybářské náčiní. Testovanému automobilu chyběl posilovač řízení, který není u nejlevnější verze v základní výbavě. Projevilo se to jako další nedostatek, který postiženého řidiče - a zvlášť toho, který nemá zcela zdravé ruce při parkování značně potrápí. Ergonomicky výborné ruční ovládání mělo problém: po nastartování studeného vozu bylo vždy prvních pět minut nefunkční. Pochvalu naopak zaslouží rozmístění ovladačů tak, že v autě mohl zůstat funkční airbag ve volantu. Ukázalo se, že je - stejně jako u jiných automobilů přestavěných na ruční ovládání - nutné dbát na to, aby úpravce pečlivě vyladil zmíněnou techniku přesně podle individuálních potřeb postiženého řidiče. Po zkušenostech z testu doporučuji, aby kromě posilovače řízení ve Fiatu Punto pro handicapovaného řidiče nechyběly ještě další prvky, které nejsou v základní výbavě: ukazatel teploty vody, otáčkoměr a elektricky ovládaná zrcátka i přední okna. Za optimální pro řidiče s postižením považuji pětidveřový model punta s uvedenou výbavou a sekvenční automatickou převodovkou. Osmiventilový motor 1.2, který poháněl testovaný automobil, má nízkou spotřebu a solidní dynamiku. V interiéru zaslouží pochvalu dostatek odkládacích ploch.
Zatímco pětidveřové modely skýtají postiženému větší pohodlí i variabilitu při pravidelném nakládání a vykládání vozíku, byl testovaný fiat třídveřový, což přineslo další komplikace. U takového auta lze jen těžko čelit ušpinění od vozíku, byť by byl rozložený. Ovšem kufr Fiatu Punto nezklame. Po odložení horního plata pojme nejen vozík, ale jak se ukázalo při testu - třeba i rybářské náčiní. Testovanému automobilu chyběl posilovač řízení, který není u nejlevnější verze v základní výbavě. Projevilo se to jako další nedostatek, který postiženého řidiče - a zvlášť toho, který nemá zcela zdravé ruce při parkování značně potrápí. Ergonomicky výborné ruční ovládání mělo problém: po nastartování studeného vozu bylo vždy prvních pět minut nefunkční. Pochvalu naopak zaslouží rozmístění ovladačů tak, že v autě mohl zůstat funkční airbag ve volantu. Ukázalo se, že je - stejně jako u jiných automobilů přestavěných na ruční ovládání - nutné dbát na to, aby úpravce pečlivě vyladil zmíněnou techniku přesně podle individuálních potřeb postiženého řidiče. Po zkušenostech z testu doporučuji, aby kromě posilovače řízení ve Fiatu Punto pro handicapovaného řidiče nechyběly ještě další prvky, které nejsou v základní výbavě: ukazatel teploty vody, otáčkoměr a elektricky ovládaná zrcátka i přední okna. Za optimální pro řidiče s postižením považuji pětidveřový model punta s uvedenou výbavou a sekvenční automatickou převodovkou. Osmiventilový motor 1.2, který poháněl testovaný automobil, má nízkou spotřebu a solidní dynamiku. V interiéru zaslouží pochvalu dostatek odkládacích ploch.
