Je sice teprve leden, ale představení Ferrari FF můžeme už teď prohlásit za jednu z největších autoudálostí letoška. Ne proto, že jde o ferrari, ale proto, jaké je.
Vědělo se, že se v tomto roce čeká nástupce nejkrotšího Ferrari 612 Scaglietti, ale že nový model bude tak jiný asi nikdo nečekal. Když se po světě šířily fotky zamaskovaného prototypu s bachratým zadkem, nikdo tomu nedával velkou váhu. Prostě v Maranellu udělali pořádné maskování, říkali si všichni. Jenže kombíkové tvary zůstaly novému ferrari i po sundání nevzhledných potahů.
Ferrari FF
Flavio Manzoni, šéfdesignér Ferrari, maloval na předchozí "štaci" volkswageny. Možná se mu při práci v maranellských stájích nacpaných plnokrevníky zastesklo po praktických autech. A tak nakreslil praktické ferrari. V Británii se třídveřovému, sakramentsky rychlému kombíku říká shooting brake, vynalezli ho v šedesátých letech minulého století.
Designcentru automobilky vedenému Manzonim pomáhali s tvarováním v mnoha ohledech šokujícího ferrari stylisté studia Pininfarina. U automobilky, kde byly vždycky na prvním místě výkony a čas na jedno kolo, teď ční mezi hlavními parametry hodnota objemu kufru: 450 až 800 litrů se sklopenými zadními sedadly. Pro ilustraci: předchůdce FFka 612 Scaglietti mělo 240litrový kufr a třeba rodinný velkoprostorový Fiat Multipla měl základní objem kufru 430 litrů.
Shooting brakeSe svým aston martinem byl sir David Brown nadmíru spokojený. Jednu nectnost ale jeho DB5 přeci jen měl: byl mu příliš těsný pro potřebné lovecké nádobíčko a psy, když vyrážel s přáteli na lov lišek. Čtyřnozí stopaři navíc ohryzávali kožené čalounění sedadel. Psal se rok 1965 a sir Brown, který automobilku koupil v roce 1947 na základě inzerátu uveřejněného v Timesech, svolal vedení. Na schůzku přišel se svým labradorem. Nechal ho vyskočit na jednací stůl a řekl: "Postavte mi něco, do čeho se vejde." Když Shootihg Brake viděli ostatní zákazníci, zatoužili po něm také. Výrobce však měl plné ruce práce s produkcí "obyčejných" DB5 a proto David Brown domluvil výrobu loveckých aston martinů u karosárny Harold Radford na západě Londýna. |
Konečně si nemusíte ferrari kupovat jako druhé auto do rodiny. Ferrari Four (anglicky "čtyři") totiž plně nahradí klasické rodinné auto. Jediné, co praktičnost omezuje, jsou pouze dvoje dveře. "Do FF se pohodlně vejdou čtyři cestující a jejich zavazadla, což řadí vůz na špičku nejen v jeho kategorii, ale také mezi čtyřdveřovými limuzínami," věřili byste, že něco takového někdy uslyšíte od Ferrari? Ikonický italský výrobce chce novinkou konkurovat totiž i Panameře od Porsche nebo Aston Martinu Rapide.
Jako největší, skoro pětimetrový model značky má za úkol pohodlně odvézt posádku napříč Evropou v co nejkratším čase. A teď i s nákladem, takže zatímco předchůdce bylo klasické velké dvanáctiválcové granturismo, novinku jako GT rozhodně označit nemůžeme. "Není to evoluce, ale skutečná revoluce," říká Ferrari o novém modelu. V tomto případě to opravdu nejsou planá slova. FF je kromě vzhledu a koncepce, které můžete jen milovat či nenávidět, také prvním ferrari s pohonem všech kol.
Patentovaný systém Ferrari 4RM váží o 50 procent méně než běžné systémy pohonu všech kol, což je důležité pro zachování perfektního rozložení hmotnosti (vepředu 47 % a vzadu 53 %).
Více o systému fungování "čtyřkolky" Ferrari neprozradilo, uvádí jen, že úzce spolupracuje s elektronikou vozu. Systém prý neustále sleduje jízdní parametry a předpovídá, ke kterému kolu bude třeba poslat více síly.
Autosalon Ženeva 2011Sledujte zpravodajství na iDNES.cz |
Z dalších vychytávek dostalo FF nejnovější generaci magnetoreologických tlumičů měnících tuhost podvozku, a také karbokeramické brzdy Brembo, které mají bez výjimky dnes všechna ferrari.
V disciplíně výkonů se ale nové FF drží těch nejlepších tradic. Ve schématu transaxle hraje hlavní roli pod přední kapotou uložený nový dvanáctiválec 6262 cm³ s přímým vstřikováním, který dosahuje maximálního výkonu 660 koní při 8 000 ot./min. Motor posílá 683 newtonmetry kroutícího momentu na kola přes dvouspojkovou sedmistupňovou převodovku vypůjčenou z modelu 458 Italia. Ferrari umí vyladit auta jako málokterá automobilka světa, tenhle kombík tak vystřelí na stovku za 3,7 sekundy a rozjede se až na 335 km/h.
FF se tak výkonem vyrovnává bájnému superferrari jménem Enzo a zároveň je nejvýkonnějším sériovým modelem automobillky.
Jako každý správný praktický kombík musí mít i ten nejrychlejší rozumnou spotřebu. Ferrari FF tak má podle tabulek vystačit s 15,4 litry benzinu na sto kilometrů.
Ferrari FF
Správné ferrari má být rudé, říkalo se, ale v době, kdy má pohon všech kol a odveze i nákup ze supermarketu ho můžete s čistým svědomím obléci i do jiných barev, v základní nabídce jich je šest.
Naživo se Ferrari FF představí začátkem března na autosalonu v Ženevě, do prodeje by mělo zamířit v květnu. Cenu prozatím nemá, neoficiálně se mluví o čtvrt milionu eur. Roční produkce je naplánovaná na tisíc kusů.
Ferrari FF v číslechMotor: V12 úhel rozevření válců 65° Objem: 6 262 cm³ Maximální výkon: 660 koní při 8 000 ot./min. Max. kroutící moment: 683 Nm při 6 000 ot./min. Délka x šířka x výška: 4 907 x 1 953 x 1 379 Hmotnost: 1 790 kg Rozložení váhy: 47 % vpředu, 53 % vzadu Poměr váhy/výkonu: 2,7 kg/koně Maximální rychlost: 335 km/h Zrychlení 0-100 km/h: 3,7 s Spotřeba paliva: 15,4 l/100km |
